S vězni v práci. Díky zaměstnání splácejí dluhy a připravují se na život venku

V prostorné hale se pohybuje několik desítek zaměstnanců. Práce jim jde od ruky a nezúčastněnému pozorovateli by sotva došlo, že se tito dělníci po konci směny vrací zpět do svých cel. Dílna se nachází přímo v areálu věznice.

„Jsou to různé druhy práce, od polygrafie až po drobnou strojírenskou výrobu,“ popsal výrobu Jan Kameník, statutární ředitel společnosti KAWE, která vězně zaměstnává.

Podle dat Vězeňské služby se v současnosti nachází v českých věznicích 19 674 odsouzených (dalších přibližně 1800 se nachází ve vazbě nebo v detenci), z nich pak je zařazených do práce 8641. Dohromady tak pracuje 45 procent vězňů.

„To číslo se neustále mění. V průměru je ale zaměstnáno necelých 60 procent vězňů v celé republice,“ řekla Novinkám mluvčí věznice Nové Sedlo Eva Koreneková.

Vězni, s nimiž štáb Novinek mluvil, si možnost práce během výkonu pochvalovali. „Jsem rád za tu práci. Myslím si, že je to lepší než být na baráku, nudit se tam a podobně, tady si něco přivyděláte,“ uvedl 33letý Patrik, který si za krádeže odpykává šest let ve vězení. Do konce trestu mu zbývají čtyři měsíce a jak říká, ke starému životu už se vrátit nechce.

„Mám alimenty, takže jsem rád, že můžu platit alimenty na syna. Lépe to utíká, když jste v zaměstnání, a hlavně si platíte dluhy, co by vám jinak narůstaly,“ popsal další vězeň, 32letý Jiří, který od ledna vykonává 13měsíční trest za maření úředního rozhodnutí.

Dluhy jsou mezi vězni rozšířené. A spolu se závislostmi jsou nejčastější příčinou recidivy, která v Česku podle statistik dosahuje až 70 procent. Vězeňská služba dohromady eviduje více než 13 tisíc exekucí. I když na jednoho člověka může být vedeno i více exekucí, stále se jedná o vysoké číslo. Většina z vězňů má přitom se splácením dluhů těžkosti.

Jedním z těch, kterého žádné dluhy netíží, je 21letý prvotrestanec Michal, který byl odsouzen na 28 měsíců za podvody. Pro něj je důležité si našetřit peníze na život venku. „Za 16 měsíců jdu ven a rád bych tu do té doby vydržel,“ zmínil. Po propuštění je pro něj důležité si rychle najít práci. „Jasně, že bych rád pracoval. Taky půjdu do práce, protože než mě zavřeli, tak jsem běžně do práce chodil a normálně jsem si vydělával,“ dodal.

„V současné době máme v rámci celé republiky funkčních šest dílen, kde zaměstnáváme cca 250 až 300 odsouzených,“ zmínil Kameník. Ne každý je ale podle něj schopný pravidelné práce. Jeho firma tak musí pečlivě vybírat ty, kteří se do výroby hodí a mohou být spolehliví.

„Práce s nimi je na začátku trochu složitější, musíme vyhledávat ty lidi, kteří o tu práci mají zájem a chtějí ji dělat,“ vysvětlil. Zavést plnou výrobu v jedné dílně tak podle něj trvá i rok. „Pokud už je činnost zajetá, tak jak zákazník, tak i my jsme spokojení s tou prací,“ dodal.

Vězně ve firmě rozděluje do dvou skupin. „V první skupině jsou většinou pracovníci, kteří vykonávají ruční práci. V druhé skupině máme kvalifikovanější lidi, kteří například dělají kontrolu a zajišťují kvalitu. V první skupině je stanovena odměna 5500 za měsíc. Samozřejmě, pokud pracují dobře, tak je odměňujeme nad rámec, dostávají například kávu, tabák a podobně,“ popsal Kameník.

Kvalifikovanější vězni přitom mohou získávat mnohem víc. Odměňování vězňů je totiž odvozováno také od dosaženého vzdělání. Zmiňovaná odměna 5500 korun se týká vězňů se základním vzděláním. S rostoucím vzděláním stoupá a vysokoškoláci si přijdou na 11 000 měsíčně.

Do druhé skupiny je zařazen 46letý Jaroslav, který ve vězení tráví už pátý rok. Venku si přivydělával občasnými krádeži, nyní v dílně pracuje jako kontrolor výrobků, které dále posílá do expedice. „Bylo pro mě prioritou pracovat, sice se mi to povedlo necelé dva roky před koncem trestu, ale nakonec jsem tady 16 měsíců a nemám s tím problém,“ vysvětlil.

Z platu si šetří na nový začátek po propuštění, měsíčně mu navíc zbude asi tisíc korun na nákup věcí osobní potřeby.

Od příštího roku by měla odměna podle ministerstva práce a sociálních věcí dosahovat 50 procent minimální mzdy, která v současnosti činí 13 350 korun. Vězni by si tak polepšili na 6675 korun.

Kromě splácení dluhů si vězni také platí pobyt ve vězení. Podle mluvčí Generálního ředitelství Vězeňské služby Petry Kučerové stojí náklady na jednoho vězně ve výkonu trestu maximálně 1500 korun měsíčně.

„V roce 2018 byl průměrný denní výdaj na jednoho vězně za celou vězeňskou službu 1348 korun. Konkrétní výše úhrad u jednotlivých vězněných osob jsou vypočítány dle jejich aktuálních příjmů,“ zmínila s tím, že vězni si hradí pobyt ve výkonu trestu tehdy, pokud mají nějaké příjmy právě ze zaměstnání nebo například i z důchodů.

Peníze, které si vězni vydělají, nedostanou přímo. Část jde na splácení dluhů či úhradu za pobyt ve věznici, část se jim ukládá na dobu, až budou propuštěni.