Hlavní obsah

S vánočními rituály opatrně a s mírou

Stále více lidí odmítá propadat vánočnímu nákupnímu šílenství a představuje si, že si letos dopřeje skutečné svátky míru, pokoje a rodinné pohody. Horečně se pídí po dávných rituálech, jež dokázaly prozářit a proteplit jejich atmosféru a těší se, jak si úspěšně zopakuje obyčeje předávané z generace na generaci.

Článek

Jako ledovou sprchu proto fanoušci klasických Vánoc pociťují nabádání psychologů, kteří varují před automatickým přejímáním tradičních obyčejů, jež podle nich mohou vést k tomu, že se jejich účastníci budou do něčeho nutit a přestanou se cítit spokojeně a uvolněně.

"Každý by si měl pořádně srovnat v hlavě, co vlastně očekává a zamyslet se i nad možnými následky," říká psycholožka Hildegard Belardiová z kolínské vědecké společnosti pro mluvenou terapii.

K oživení zvyklostí, jako je třeba lití olova, házení střevíců či krájení jablíček, většinou vedou vzpomínky na dětství. Nelze k tomu však nutit jiné členy rodiny, kteří o nic podobného nemají zájem.

"Slepé opakování dávných zvyků však nemusí a především často ani nemůže vyvolat tytéž radostné pocity," upozorňuje vědkyně. Změnil se totiž nejen pohled na svět a životní situace, ale také role, které v něm dnes lidé zastávají. Stejně jako hodnotová měřítka.

Není proto vhodné, aby se současná společnost dala takříkajíc na dálku ovládat pouze minulostí. Nic ale nebrání tomu, aby si každý přizpůsobil děděné rituály podle vlastních měřítek a schopností. Neměl by se ale bát do nich vnášet prvky, které se mohou stát jakousi soukromou, osobní tradicí každé rodiny, v níž se bude snoubit včerejšek s dneškem.

Související témata:

Výběr článků

Načítám