Článek
„Podle aktuálních informací nám od listopadu do současné doby stoupl počet polí, na kterých jsme zaznamenali výskyt hraboše, ze čtyřiceti na zhruba osmdesát procent. Na Moravě je nejhorší situace na Uherskohradišťsku a Kroměřížsku. Podobně vážná je na Prostějovsku. Významná ohniska výskytu jsou na Hodonínsku, Břeclavsku i na Brněnsku,“ řekl Právu Ludvík Tvarůžek ze Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži.
Vážná situace podle něj začíná být i na území Čech. „V Čechách máme oproti loňsku výrazně vyšší nárůst výskytu hrabošů. Rozšířili se, protože mají příznivé podmínky,“ dodal Tvarůžek.
Josef Kachník (vpravo) vysvětluje princip speciálního stroje, který vyrábí umělou noru a vkládá do ní jedovatou návnadu.
O třicet procent výnosů přišel v loňském roce kvůli hrabošům soukromý zemědělec Dalibor Volařík z Bánova na Slovácku. Jejich počet ale letos neklesne, a proto musí řešit, jak proti nim bojovat. Možnosti má omezené. Se svými pracovníky mohl aplikovat granule napuštěné jedem do hraboších nor na polích. „To ale není možné zabezpečit lidskými zdroji všude, kde je potřeba. Jediným možným řešením je technika,“ pokrčil rameny Volařík.
V Opavě razantně přibylo případů krvácivé horečky, může to souviset s hraboši
Vyvinuto ve Švýcarsku
První taková zařízení v Česku už hubí hraboše ve Vlčnově na Slovácku. Speciální stroj vyvinutý ve Švýcarsku si pořídil zemědělec Antonín Tykal. Je zapřažený za traktor a do deseti- až dvaceticentimetrové hloubky dělá v půdě rýhu, do které mechanizace klade otrávenou návnadu. Umělou noru následně zpevní udusáním válec.
„Zatím jsme udělali několik hektarů. Z pohledu zemědělce vidím, že tam ta účinnost je, byť stroj máme teprve několik týdnů,“ podotkl Tykal. Zařízení má podle něj zabránit otravě a úhynu dravců a další zvěře, která hraboše loví. Jedovaté granule zůstávají v umělých norách a nedostanou se tak k nim zajíci ani pernatá zvěř.
„Návnadu dokáže zařízení umístit pod povrch země ve sto procentech. Jediné zrnko nezůstane na povrchu,“ tvrdí Josef Kachník z firmy, která stroj do Česka dováží. Cena stroje se pohybuje podle typu od 250 tisíc do 750 tisíc korun.
Teplá zima trápí zahrádkáře. Nezvykle aktivní jsou krtci
Podle biologa Emila Tkadlece z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci by mohlo být zařízení jednou z mála vhodných cest, jak snížit stavy hrabošů. Zařízení si v úterý prohlédl ve Vlčnově spolu s desítkami zemědělců a odborníků. „Pokud jde o ochranu přírody, určitě je to velice dobrá volba. Pokud se to osvědčí na větších lánech, tak já bych to osobně podporoval,“ řekl Tkadlec.
Zvěř umírala
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) loni v létě povolil kvůli přemnožení hrabošů rozhazování jedu na povrch půdy na velké části území České republiky.
Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo podle ČTK skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly.
S mírnou zimou roste hrozba hraboší invaze. V sázce je úroda
Nová povolení plánuje ÚKZÚZ udělovat i nyní, ale pouze individuálně a po posouzení situace na konkrétních pozemcích. Možnost tohoto způsobu likvidace hrabošů bude do 11. června. Týkat se bude pouze oblastí, kde jsou hraboši přemnoženi tak, že jejich populace překračuje pětinásobek takzvaného prahu škodlivosti. Podle nedávného vyjádření předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy dosáhly zdokumentované škody způsobené hraboši 1,7 miliardy korun.