Článek
“Je to například materiál nosných zdí, počet nadzemních podlaží nebo počet lidí v budově. Tato data společně s daty z jiných zdrojů dávají dohromady databázi, která pomáhá hasičům v jejich rozhodování,” sdělil Kubín. Když totiž vyráží jednotka k požáru, musí mít co nejrychleji k dispozici informace o objektu, k němuž míří.
Jak připomněl Pavel Rožboud, ředitel Územního odboru v Českém Krumlově, další rovinou, kde se data ze SLDB využívají, je tvorba tzv. zabezpečení plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany.
Podle Rožbouda je každému území (obci) přiřazen určitý stupeň nebezpečí, který se skládá ze tří dílčích kritérií. Prvním je, zda se na území nachází strategické nebo hodnotné objekty. Druhé kritérium hodnotí, kolik hasičských zásahů je na daném území v průměru za rok. Třetí kritérium se pak týká počtu potenciálně ohrožených obyvatel. Toto kritérium je v porovnání s ostatními dvěma nejdůležitější.
“Podle výsledků sčítání upravíme počty trvale žijících obyvatel na jednotlivých územích, aby odpovídaly aktuálnímu stavu. Pak propočteme nově stupeň nebezpečí,” uvedl Rožboud s tím, že čím vyšší stupeň nebezpečí, tím víc hasičů a techniky musí být k dispozici a tím rychleji se musí k požáru dostat.