S polovinou koupených radarů jsou stále potíže. Obrana chce po Izraeli pokutu ve výši 65 milionů

„Z důvodů zpoždění dodávek byl dne 10. října odeslán dopis izraelskému ministerstvu obrany s vyčíslením pokuty 65 milionů korun za zpoždění dodávky a nedodání náhradních dílů,“ řekl v úterý na jednání sněmovního výboru pro obranu vrchní ředitel sekce vyzbrojování ministerstva obrany Lubor Koudelka.

Dodal, že s Izraelci intenzivně vyjednávají a že chápou, že kvůli vyhrocené bezpečnostní situaci v zemi se mohou vyskytnout potíže. Doufá ale, že izraelský státní podnik splní poslední dohodu a stroje do příštího roku dokáže nastavit tak, aby plnily požadavky armády.

Izrael podniká odvetnou operaci v Pásmu Gazy, kterou začal po loňském masivním vpádu teroristů z hnutí Hamás do země, a válčí také na jihu Libanonu, kde jsou jeho cílem bojovníci Hizballáhu, na průtahy u zakázky by to ale podle dřívějšího vyjádření ministerstva obrany - jež se opíralo o ujištění izraelské strany - nemělo mít vliv.

Stejně tak by podle mluvčí ministerstva obrany Simony Cigánkové neměl probíhající válečný konflikt mít negativní vliv na dodávku čtyř baterií raketového kompletu Spyder, taktéž nakupovaného z Izraele.

Všech osm strojů MADR izraelský podnik dodal do Česka už loni, armáda ale zatím mluví jen o čtyřech převzatých. Kdy by mohly plně fungovat všechny a být začleněny do protivzdušné obrany, zatím není jasné.

„Na prvních čtyřech dodaných MADR funguje vše dle našich požadavků. Na zatím nedodaných čtyřech kusech lokátorů přetrvávají technické problémy, a to především v oblasti spolehlivosti detekce cílů. Dodavatel pracuje na jejich odstranění,“ sdělila před pár dny na dotaz Novinek Cigánková.

Na doplňující dotaz, jak je možné, že čtyři obdržené radary fungují bez problémů a další čtyři stejné kusy techniky nikoliv, a čeho se potíže týkají, uvedla Cigánková, že „zjištění příčiny, proč plně nefungují zbylé čtyři radiolokátory, řeší dle informací příslušné odborné sekce ministerstva obrany izraelská strana se svými subdodavateli“. „Ministerstvu konkrétní příčina známá není,“ dodala.

„Nerozumím tomu, když první čtyři radary se podařilo implementovat, tak čekám, že se to podaří i u dalších čtyř, ale je potřeba připomenout, že vojskové zkoušky u prvních čtyřech radarů namísto tří měsíců trvaly jeden rok,“ podivoval se v úterý nad touto skutečností na jednání sněmovního branného výboru Koudelka.

Radary z druhé dodávky podle něj nesplnily podmínky českých předpisů v leteckém provozu. „Z těchto důvodů nejsou u čtyř lokátorů dokončeny funkční testy a nebylo jim vydáno osvědčení provozní způsobilosti,“ podotkl.

Dodal, že druhá várka radarů má vícero problémů, kromě potíží se softwarem a zpracováním dat také například do antén zatéká voda.

Zkušenosti s Izraelci podle něj ale nejsou jen negativní, protože prý snadno splnili podmínku a více než třicet procent zakázky zadali českým firmám, konkrétně pardubické Retii a státnímu podniku VTÚ.

Vzhledem k tomu, že problémy řeší izraelská strana, nedokáže resort podle Cigánkové nyní odhadnout, kdy by mohly být problémy odstraněny. Podle původního plánu se ještě vloni v prosinci počítalo s tím, že nejpozději ve druhé polovině letošního roku by měl být celý systém plně funkční a izraelské radary začleněny do české armády.

Nejrůznější potíže a průtahy provázely dodávku radarů prakticky od samého počátku. Kontrakt mezi českou a izraelskou vládou za 3,5 miliardy korun byl podepsán bez soutěže v roce 2019. Radary mají nahradit významně přesluhující radiolokační techniku sovětské výroby.

První z celkem osmi nakoupených izraelských radarů MADR měly dorazit už v roce 2021. Vše ale zkomplikovala pandemie covidu, protože vyjednavači České republiky a Izraele nemohli cestovat a dojednat detaily složitého kontraktu. Chyběly také například čipy. Proto izraelská státní firma Elta dodala první stroje s ročním zpožděním, tedy až na jaře roku 2022.

Kvůli technickým problémům pak zařízení opakovaně neprošla vojskovými zkouškami. Jak psaly Novinky vloni v březnu, zapojení do českého systému řízení a velení i do sítě NATO komplikovala nezkušenost armády a českých firem Retia a VTÚ s moderní technologií takovéhoto typu i byrokratické překážky.

Zároveň drhla i komunikace s izraelským výrobcem, kvůli čemuž musela do Izraele vloni v listopadu poslat „poměrně ostřejší dopis“ současná ministryně obrany Jana Černochová (ODS).