Článek
„Vloni to byla hlavně Morava, teď jsou již kalamitní počty taky na Vysočině a v Pardubickém kraji. Situace potřebuje rychlé řešení,“ uvedl prezident Agrární Komory ČR Zdeněk Jandejsek.
Cedník připomínají řádky ve vinici ZD Sedlec. Vinařství na Břeclavsku je jedním z tisíců zemědělských podniků, potýkajících se s přemnoženými hraboši. Navzdory možnosti žádat o povolení plošného chemického ošetření chtějí ve vinohradech raději zkusit orbu řádků a doufat, že kolonie hrabošů pomůže zničit třeba voda.
Jed na přemnožené hraboše bude možné opět aplikovat na povrch půdy
Mimo vinice se Sedlečtí bez aplikace přípravku neobejdou. „Nevím, jestli jej budeme dávat do vinic, ale na další pozemky určitě ano, jinak se neurodí nic,“ uvedl Ctirad Králík z podniku, který se kromě vinařství věnuje i další zemědělské výrobě.
„Co mě děsí stejně jako hraboši, je atmosféra ve společnosti. To, jak lidé obviňují zemědělce, že jim jde jen o zisk a kašlou na přírodu, je strašné,“ řekl Králík. Připomněl, že hrabošů je tolik, že v sázce je úroda letošního roku. Už vloni spousta zemědělců některá pole s obilím nesklízela, nebylo co.
V Opavě razantně přibylo případů krvácivé horečky, může to souviset s hraboši
„Hraboš? Ve všech našich sadech máme kalamitní stav,“ reagoval na dotaz na zkušenosti se škůdcem ředitel společnosti SADY CZ, s.r.o., se sídlem v Bzenci na Hodonínsku Vojtěch Šafařík. V jednom případě jim situaci komplikuje i sousedství s katastrem, kde žijí chránění sysli a křečci. Na hraboše ale chráněné druhy nemají.
„Problém začal již v roce 2018 a vloni gradoval. Jen v našich sadech máme v roce 2019 škody za 600 tisíc korun na úrodě i stromech. Vybírá si mladé sady a ničí tam stromům kořenový systém. Jaké budou škody letos, napoví jaro, podle toho, co se zazelená,“ dodal sadař.
Zničili stromy v sadu
Co dovedou, hraboši vloni ukázali v sadu společnosti AGRO Maryša. Po sklizni obilí vedle sadu nájezd hlodavců za týden zničil stromy. Hraboši ohryzali kmeny meruněk.
„Bylo to rychle a zabránit se tomu nedalo. Osmdesát procent stromů v sadu to nepřežilo. Škoda je 3,5 milionu korun. Momentálně řešíme, co dál, jestli má smysl sad obnovit a zničené stromy vysadit znovu, nebo jestli jej vykácíme celý,“ řekl ředitel společnosti Zdeněk Huták.