Hlavní obsah

S odkupem pozemků pod muničními sklady za vyšší ceny nemá problém ani opozice

Se zákonem, podle kterého by mohlo ministerstvo obrany nabídnout vlastníkům pozemků pod muničními sklady vyšší výkupní ceny a v případě nedohody je i vyvlastnit, nemají problém ani opoziční poslanci. Novelu Sněmovna poslala v úterý do závěrečného kola schvalování.

Foto: Jiří Růžička, Právo

Ilustrační foto

Článek

Jak šéf sněmovního výboru Lubomír Metnar (ANO), tak člen výboru za SPD Radovan Vích uvedli, že se zákonem nemají problém a ve třetím čtení ho podpoří.

Novela stanovuje, že nejvýznamnější vojenské objekty smějí být jen ve vlastnictví státu. Ministerstvo toho bude moct dosáhnout tím, že majitelům nabídne vyšší odkupní částku, a to až čtyřnásobek ceny v místě a času obvyklé.

Pokud by se ministerstvu nepodařilo ani tak s vlastníky do tří let dohodnout, mělo by možnost omezit nebo odejmout jejich vlastnická práva. Podle ministerstva by ale šlo jen o krajní případ.

Některé pozemky pod nejvýznamnějšími vojenskými objekty vlastní – například v důsledku restitucí – soukromé osoby, se kterými se úřadu dlouhodobě nedaří dohodnout na směně nebo odprodeji za maximální možnou částku podle zákona o majetku státu.

Předpis má podle ministerstva především napravit situaci, kdy stát není vlastníkem všech pozemků pod muničními sklady v Týništi nad Orlicí, Dobroníně, Čermné nad Orlicí a Travčicích. Úřad tento stav považuje za bezpečnostní riziko, protože majitel může pozemek například pronajmout nebo prodat, přičemž stát proti tomu nemůže zasáhnout.

Další zahraniční mise

Poslanci v úterý také schválili plán zahraničních misí Armády ČR na další dva roky. V příštím roce by mělo v cizině sloužit až 2666 vojáků, v roce 2026 pak až 2541 vojáků.

„Předpokládaný objem potřebných finančních prostředků pro navrhované působení činí 2,3 miliardy korun a v roce 2026 se odhaduje na 2 miliardy korun,“ přiblížila na plénu ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s tím, že například v roce 2023 se objem prostředků nevyčerpal.

Na východním křídle NATO, tedy v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku, by mohly působit až dva tisíce vojáků, což je o 800 více než nyní. Návrh umožňuje také vyslání vojáků do Estonska, Maďarska, Rumunska a do Bulharska dle potřeby aliance. V Česku by pak mohlo působit až dva tisíce vojáků členských států NATO.

Zvýšit se má počet vojáků v misi EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině. „Navrhujeme vyčlenění záložní roty, čímž dochází k nárustu až 200 osob,“ vysvětlila Černochová.

České stíhačky JAS-39 Gripen a 95 vojáků budou chránit několik měsíců vzdušný prostor Islandu.

Pokračovat bude také výcvik ukrajinských vojáků v Česku, kdy se zde může školit až 800 Ukrajinců v jednu chvíli. Až 140 českých vojáků bude ale cvičit i v Polsku či na Slovensku.

Ve spolupráci s NATO mělo až 30 českých vojáků pomáhat s výcvikem speciálních ozbrojených sil v Mauretánii. Ta je podle ministerstva jednou ze stabilních zemí v oblasti Sahelu.

Současný mandát pro mise platí do konce letošního roku.

Výběr článků

Načítám