Článek
Jak šéf sněmovního výboru Lubomír Metnar (ANO), tak člen výboru za SPD Radovan Vích uvedli, že se zákonem nemají problém a ve třetím čtení ho podpoří.
Novela stanovuje, že nejvýznamnější vojenské objekty smějí být jen ve vlastnictví státu. Ministerstvo toho bude moct dosáhnout tím, že majitelům nabídne vyšší odkupní částku, a to až čtyřnásobek ceny v místě a času obvyklé.
Pokud by se ministerstvu nepodařilo ani tak s vlastníky do tří let dohodnout, mělo by možnost omezit nebo odejmout jejich vlastnická práva. Podle ministerstva by ale šlo jen o krajní případ.
Některé pozemky pod nejvýznamnějšími vojenskými objekty vlastní – například v důsledku restitucí – soukromé osoby, se kterými se úřadu dlouhodobě nedaří dohodnout na směně nebo odprodeji za maximální možnou částku podle zákona o majetku státu.
Předpis má podle ministerstva především napravit situaci, kdy stát není vlastníkem všech pozemků pod muničními sklady v Týništi nad Orlicí, Dobroníně, Čermné nad Orlicí a Travčicích. Úřad tento stav považuje za bezpečnostní riziko, protože majitel může pozemek například pronajmout nebo prodat, přičemž stát proti tomu nemůže zasáhnout.
Obrana hrozí vyvlastňováním, chce pozemky pod sklady munice
Další zahraniční mise
Poslanci v úterý také schválili plán zahraničních misí Armády ČR na další dva roky. V příštím roce by mělo v cizině sloužit až 2666 vojáků, v roce 2026 pak až 2541 vojáků.
„Předpokládaný objem potřebných finančních prostředků pro navrhované působení činí 2,3 miliardy korun a v roce 2026 se odhaduje na 2 miliardy korun,“ přiblížila na plénu ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s tím, že například v roce 2023 se objem prostředků nevyčerpal.
Na východním křídle NATO, tedy v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku, by mohly působit až dva tisíce vojáků, což je o 800 více než nyní. Návrh umožňuje také vyslání vojáků do Estonska, Maďarska, Rumunska a do Bulharska dle potřeby aliance. V Česku by pak mohlo působit až dva tisíce vojáků členských států NATO.
Zvýšit se má počet vojáků v misi EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině. „Navrhujeme vyčlenění záložní roty, čímž dochází k nárustu až 200 osob,“ vysvětlila Černochová.
České stíhačky JAS-39 Gripen a 95 vojáků budou chránit několik měsíců vzdušný prostor Islandu.
Pokračovat bude také výcvik ukrajinských vojáků v Česku, kdy se zde může školit až 800 Ukrajinců v jednu chvíli. Až 140 českých vojáků bude ale cvičit i v Polsku či na Slovensku.
Ve spolupráci s NATO mělo až 30 českých vojáků pomáhat s výcvikem speciálních ozbrojených sil v Mauretánii. Ta je podle ministerstva jednou ze stabilních zemí v oblasti Sahelu.
Současný mandát pro mise platí do konce letošního roku.
Vojáci z mise v Pobaltí: Válku tam mají za barákem. Jsou rádi, že je chráníme
