Článek
Výstavbu metra D a s tím související projekty má řešit po založení společný podnik městského dopravního podniku Prahy (DPP) a soukromé investiční skupiny Penta Investments, za kterou stojí miliardáři Marek Dospiva a Jaroslav Haščák. Proč se k tomuto propojení přistoupilo?
Z materiálů jsem vyčetla, že idea společného podniku vznikla, protože Praze se nedaří vykoupit potřebné pozemky, jelikož je limitována cenou. Musí vykupovat pozemky za cenu obvyklou, ale tomu brání vlastníci těch pozemků, kteří na tom chtějí vydělat víc a požadují několikanásobek. Naopak soukromý subjekt se může chovat jakkoliv a není vázaný předpisy o výkupních cenách. A takto to bylo zdůvodňováno, že kvůli výkupu pozemků musí vzniknout společný podnik. Dopravní podnik by se tak mohl chovat jako soukromá firma.
Je ve světě běžná praxe, že se při realizaci velkých projektů spojují města a soukromí developeři?
Ve světě jsou spolupráce mezi městy a soukromými firmami běžné. Vyžaduje to však kvalitní smlouvy, aby nebyly pro dané město nevýhodné. To tady není. Ale předesílám také, že zřízení podniku není kvůli výkupu pozemků potřeba. Těch, které se nedají vykoupit, zase tolik není, aby vznikl na 10 až 30 let společný podnik. To, co je uváděno, je jen zástupný důvod.
A ten zástupný důvod je podle vás jaký?
Myslím si, že výkup pozemků není ten hlavní důvod. Možná že se to někomu líbí, že se udělá dlouholetý byznys Prahy s nějakým soukromým investorem, ale to by samo o sobě nebylo špatné. Smlouvy jsou pro Prahu jednostranně nevýhodné a neposkytují garance ziskovosti, transparentnosti a toho, že Praha tím nepřijde jen o své pozemky, ale naopak na tom vydělá.
Dostala jste možnost prostudovat smlouvy projektu metra D. Co jste v nich našla?
Každý, kdo se podívá do těch smluv, zjistí mnoho dalších úskalí, u kterých nikdo nevysvětlil, proč tam jsou. Praha, respektive dopravní podnik, má do společného podniku vložit pozemky patřící městu. Není tam výčet, ale má tam vložit nějaké pozemky, asi dle svého rozhodnutí. A to za cenu pořizovací, tedy možná pravděpodobně historické ceny, které neodpovídají obvyklým cenám.
Občané, radní, ale ani zastupitelé nebudou nic vědět
Vyplývá z dokumentů, jaké jsou ceny pozemků, kterých se Praha vzdá ve prospěch společného podniku?
Praha má nějaké pozemky, ty vloží do podniku. Ten je vloží do dceřiných společností, kde už Praha nebude mít ani ten vliv, co má ve společném podniku, a pak na vše bude mít předkupní právo Penta. Takže co bude Penta chtít, se prodá Pentě, co chtít nebude, se z její vůle prodá jiným developerům. Anebo Praze, ale není řečeno, za jaké ceny. Takže Praha to tam vloží za pořizovací ceny, a když to bude chtít koupit zpět, tak ceny budou úplně někde jinde.
Jak je v těch smlouvách vysvětleno, že dopravní podnik bude mít ve společném podniku akcionářský podíl 49 procent a Penta zbylých 51 procent?
V podkladových materiálech je to prostě takhle uvedeno bez vysvětlení. Napadá mě jediný důvod, a to právě ten, že u městských firem, které nejsou ovládány většinově nebo stoprocentně městem, se neuvažuje, že by tam byla povinná transparentnost. Proto těch 49 procent pro Prahu, aby se na to nevztahoval zákon 106 o svobodném přístupu k informacím.
Takže podle vás bude podle současného nastavení smluv záviset pouze na akcionářích, které informace se veřejnost dozví?
Netransparentnost spočívá v tom, že pokud by společný podnik poskytoval jakékoliv informace, musí k tomu dát souhlas soukromý investor. Ten logicky umožní poskytnutí pouze těch informací, které se mu budou hodit, a ty, které se hodit nebudou, nezveřejní. Je to takové kompletní zhasnuto. Občané, radní, ale ani zastupitelé nebudou nic vědět. Budou muset respektovat, že byla třeba bývalým vedením uzavřena tato nevypověditelná smlouva. Když někde hospodaříte s veřejnými penězi, pozemky, tak musí být rozsvíceno. Nehospodaří s tím lidé, kterým to patří, a pak tam vzniká velké pokušení to rozkrást nebo se na tom přiživit.
Pod společným podnikem budou zřízeny ještě další dceřiné společnosti, které budou zajišťovat výstavbu na povrchu. Co všechno budou mít v majetku?
Pozemky a budovy. Vlastně celou povrchovou zástavbu.
Veškerý hmotný majetek tedy bude v těchto firmách? Proč je podle vás potřeba společný podnik, který je bude zastřešovat?
No to je právě to. Ty dílčí firmy by mohly realizovat zástavbu u stanic metra samy, a dokonce by to bylo férovější, protože by se o to mohli ucházet i jiní investoři, nejen Penta. Mohla by tak probíhat férová soutěž.
Mapa pražského metra včetně připravované trasy z Písnice do Vysočan.
Takže by stačilo na pozemcích, pod kterými metro povede, udělat několik dohod města s konkrétním developerem?
Ano, nebo to může být čistě na bázi spolupráce. Na jedné straně Praha, na druhé soukromý investor, kdy bude dohoda o spolupráci na výstavbě. Nemusí se vůbec zakládat společná firma. Vše jde jednoduše vyřešit obchodními smlouvami. Takhle fungují PPP projekty, kdy se spojují veřejné a soukromé sektory, protože jinak hrozí, že vždy město nebo veřejná sféra na tom prodělá. Klientelismus kvete tam, kde na to není vidět.
To je podle vás důvod společného podniku?
Ten to zastřeší jako poklička a přes něj už nebude vidět na dceřiné společnosti. Sešla jsem se s Pentou a ptala jsem se, jaký vliv bude mít v těch firmách Praha, protože to tam není uvedeno.
Co vám Penta odpověděla?
Ve společném podniku je podíl 49 ku 51 procentům, zde Praha určitý vliv má. Pro rozhodnutí společného podniku je zapotřebí vždy sto procent. To znamená, že tady Praha bude mít blokační menšinu. Od Penty jsem se dozvěděla, že v těch dceřiných firmách se tato blokační menšina pro město neplánuje. Město bude odsouzeno, pokud tam vůbec bude mít podíl, být menšinovým akcionářem bez vlivu. Je to takový připravený tunel pro případ, že by toho chtěl někdo využít.
Bude se moci výstavby nad stanicemi metra účastnit kdokoli, nebo i v tom má Penta přednostní právo?
Při výstavbě do toho budou moci vstupovat i jiní developeři, ale jen z vůle hlavního investora, tedy Penty.
Město bude odsouzeno být menšinovým akcionářem bez vlivu
Je možné si to vyložit tak, že Praha dává možnost soukromému subjektu vystavět si vlastní městskou část?
Ano. Podle mě to znamená, že městská část bude plně pod vlivem jedné vlivné developerské skupiny, což není dobře. Praha má být pod vlivem vedení Prahy a Pražanů, kteří si volí své zastupitele. Ale ti už na tomto území budou jako loutky, protože nebudou nic rozhodovat. Ten rozhodující bude předem vybraný soukromý investor.
V jakém stadiu je momentálně projekt výstavby metra D?
Smlouvy jsou těsně před spuštěním. Všechny podmínky už byly splněny, tedy konalo se výběrové řízení a byl vybrán vítěz (Penta). Teď už pouze zbývá, aby Rada hlavního města Prahy jako akcionář dala souhlas a pokyn generálnímu řediteli dopravního podniku ty smlouvy podepsat.
Jaké budou na základě těch nastavených podílů výnosy pro Prahu?
Chybí tam byznys plán. Jak to bude finančně fungovat. A neviděli ho ani radní a zastupitelé. Nemyslím si, že je to problém čistě nekvalitní právní práce, ale zadání, které není výhodné pro Prahu.
Kdo jim dal to zadání?
Právník, který to připravoval, mi říkal, že na jednotlivé důvody se musím zeptat pana (Květoslava) Hlíny (v minulosti právník holdingu Agrofert, v současnosti radí například DPP – pozn. red.), což je hlavní architekt toho projektu. Právníci akorát napsali smlouvy tak, jak to pan Hlína či další osoby chtěly. On je ale ta hlavní osoba, která to zadání připravovala, ale mluvit se mnou o tom nechce.
Máte nějaké informace, jak se k tomu projektu staví momentálně rada města?
Kvůli tomu protestu některých radních a zastupitelů se to rozhodnutí odsouvalo a je otázka, jestli to budou na radě řešit ještě před volbami.
Metro D jste přirovnala k tunelu Blanka a opencard, jde tam pouze o tu netransparentnost? Nebo to má i jiné společné rysy?
U Blanky došlo ke dvojnásobnému předražení, ten tunel alespoň stojí, ale za cenu finančních tunelů. Opencard je ještě větší průšvih. Schválena byla v roce 2006 a podle všech informací, které jsme měli, ten projekt byl od začátku šitý na míru jediné firmě, která ho získala, a která si ho dokonce připravovala. A podle mě je metro D úplně stejný příběh. Stejný scénář, šité na míru, soutěž, která je, jen aby se mohlo vykázat, že je soutěž.
Smlouvy jsou šité na míru ku škodě veřejné sféry a ve prospěch soukromého investora s tím, že jsou v tomto smyslu nevypověditelné. Opencard byla to samé, dlouho to trvalo, než se Praha dokázala vyvázat. Mezitím Praha zaplatila jednu a tři čtvrtě miliardy korun, přitom ty karty vůbec nemusely stát tolik. Teď jsme u zrodu, tak bych tomuto chtěla zabránit. Teď je čas zatáhnout za záchrannou brzdu a neudělat stejnou chybu jako v kauze Opencard.
