S malými génii si učitelé často nevědí rady. Někdy je před třídou srážejí

Látku, kterou probírají jejich vrstevníci, už dávno umějí, a tak se ve třídách nudí a zlobí. S mimořádně nadanými dětmi si leckde nevědí rady ani učitelé, kteří je místo motivace někdy i před celou třídou srážejí.

Na facebookové skupině o nadaných dětech se často bezmocní rodiče svěřují s krutými příběhy. „Z našeho dítěte dnes s pláčem vylezlo, že si často kvůli situacím ve škole přeje umřít. Naposledy dnes, když si jeho učitelka ve státní spádové škole vyžádala od dětí ve třídě, ať přede všemi řeknou svůj názor na něj. Nikdo prý neřekl nic hezkého, jen čtyři děti neřekly nic,“ napsala anonymní matka.

Dodala, že jejímu dítěti v pedagogicko-psychologické poradně doporučili, aby na hodiny matematiky chodilo do vyšších ročníků. „Samozřejmě se nic nekoná, dítě se nudí a škola neustále řeší jeho ‚rušivé projevy‘. Jako například, když si jej zástupkyně odvedla do kabinetu a cepovala ho slovy: ‚Já ti dám individuální vzdělávací plán, naučíš se uklízet lavici. Dokud budeš na téhle škole, budeš dělat takové úlohy, které ti zadáme my!‘ Tolik k inkluzi mimořádně nadaných dětí v ČR,“ dodala matka.

I další rodiče se zde svěřují s podobnými zkušenostmi. „Syn chtěl v první třídě úkoly navíc, protože byl napřed a nudil se. Učitelka mu dala úkol navíc: mazat tabuli,“ napsala jiná matka s tím, že syna učitelka pravidelně zesměšňuje.

„Zažili jsme to u přezkoušení. Dcera má v papírech mimořádné nadání, učitelka jí zadala sudoku, což dcera nikdy dřív neviděla, ani ji tenhle typ úloh nezajímá. Následně konstatovala, že žádné nadání nevidí,“ řekla Právu Hana z Prahy.

„Harmonická spolupráce se školou tím pádem vzala za své a za půl roku jsme děti přihlásili jinam,“ dodala matka tří dětí. O tuto možnost mohou rodiče v budoucnu přijít – jak Právo už dříve informovalo, poslanci zvažují ztížit rodičům, aby děti přihlašovali do jiných než spádových škol, byť s tím ministr školství Mikuláš Bek (STAN) nesouhlasí.

Podle projektu Qiido, který se mimořádně nadanými dětmi zabývá, je v Česku zhruba 220 tisíc nadprůměrně nadaných dětí, přičemž zhruba 44 tisíc spadá do kategorie „mimořádně nadané“. Celkový počet žáků v základních školách je 965 tisíc.

Projekt popisuje tyto děti jako „intelektově nadané s nadprůměrným a mimořádným IQ, jejichž projevy chování jsou specifické, způsoby myšlení i učení originální a vnímání či interpretace pocitů bývají mnohdy neobvyklé“.

Ve školním roce 2020/2021 bylo mimořádně nadaných žáků nově diagnostikováno 765. Že český vzdělávací systém v práci s mimořádně nadanými dětmi zaostává, konstatovala ve své loňské zprávě i Česká školní inspekce.

Dětský klinický psycholog Jan Kulhánek Právu řekl, že z případů, které vidí ve své praxi, vyplývá, že problém je ve vysokém počtu žáků v jedné třídě, z nichž víc může mít speciální potřeby. „Tyto mimořádně nadané děti přicházejí do prvních tříd a jsou napřed. Od učitelů to vyžaduje individuální přístup. V řadě škol to funguje, učitelé jsou šikovní. Ale když se sejde víc dětí, které potřebují větší podporu, někdy učitelům nezbývá kapacita,“ řekl Právu.

Pedagog a učitelský kouč Marek Adler Právu řekl, že sami učitelé někdy nevědí, jak se k nadaným dětem stavět. „Mnohdy neumíme takovým dětem dobře pomoci a vymýšlíme polovičatá řešení typu, že dítě bude chodit na matematiku o ročník výš,“ řekl.

Řešením je podle něj sledovat příklady dobré praxe, jak s takovými žáky pracovat. „Děti nejsou motivované dělat to, co ostatní, protože jim to přijde triviální, nudí je to. Někteří učitelé stále bazírují na tom, aby si děti plnily své povinnosti, a teprve potom dostanou další úlohy, a to je pro ně frustrující,“ řekl.

Otevírání výběrových tříd podle něj cestou není. „Zkušenost ukazuje, že když dostanou rodiče na vybranou, přihlásí své dítě do výběrové třídy všichni, alespoň ti aktivnější,“ podotkl Adler.

Upozornil také na koncept „dvojí výjimečnosti“ – nadané děti mohou být často inteligenčně na vyšší úrovni, ale například v emoční rovině mohou být naopak opožděné.