S dlouhodobě nepřítomným premiérem slovenská ústava nepočítá

Robert Fico je od středy ve vážném zdravotním stavu v nemocnici v Banské Bystrici, kde byl po středečním atentátu operován.

„Ve skutečnosti tvoříme nové ústavní zvyklosti,“ uvedl právník Svák. „Naše ústava ani jiné zákony s ničím obdobným nepočítají, jen s krátkodobým zastoupením premiéra, což se v minulosti již stalo,“ dodal.

Krátkodobou nepřítomností je myšlena například zahraniční cesta nebo případ, který již Slovensko v minulosti zažilo, kdy premiér Fico podstoupil operaci srdce. Premiéra v té chvíli zastupovali jeho místopředsedové.

V případě, že by předseda vlády přišel o život, vedlo by to k pádu vlády automaticky.

Také v Česku by asi nešlo o jednoznačnou záležitost, byť zprvu by byl postup podobný. V případě vlády se předpokládá, že jde o kolektivní orgán, tedy, že zasedá ve sboru, a tak jeden nepřítomný – byť je to premiér – nemůže její fungování alespoň v prvních dnech ohrozit.

Premiéra by operativně zastoupil jeho první místopředseda. Tím je nyní Vít Rakušan z hnutí STAN.

„Problém by mohl být u kompetencí vázaných přímo na předsedu vlády, jako jsou například ty návrhové či jmenovací, což má ale význam až při delší době indispozice,“ poznamenal ústavní právník Jan Kysela, který v současnosti pracuje pro prezidenta Petra Pavla.

Premiér například jmenuje a odvolává ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, bez jeho podpisu se neobejdou zákony nebo vládní nařízení.

Pokud by byl premiér při vědomí, může své kompetence přenést na kteréhokoliv člena vlády. Ani v Česku ale není nijak určeno, jak dlouhou dobu může premiér svůj úřad aktivně nevykonávat.

Kdyby Česko o premiéra nečekaně přišlo, existují podle Kysely dva výklady, co by nastalo.

„Podle mne jsou vláda a premiér od sebe neoddělitelní,“ uvedl s tím, že by podle něj padla celá vláda. Poznamenal ale, že někteří jeho kolegové připouštějí i výklad, že by stačilo jen premiéra „doplnit“, jako se to děje u ostatních členů kabinetu.

Úskalí ústavy řešilo Česko nedávno v případě prezidenta, který nemůže vykonávat funkci. Ačkoli u hlavy státu je postup daný, i zde existuje jedno bílé místo, a to termíny. V době prezidentského mandátu Miloše Zemana politici řešili, jak dlouho má být indisponován, než by bylo možné aktivovat článek 66 Ústavy.

Bylo to krátce po volbách v roce 2021, kdy Zeman skončil s vážnými zdravotními problémy v nemocnici a jeho spolupracovníci nebyli schopni sdělit, jak na tom prezident skutečně je. Lékaři uváděli, že ve svém stavu není schopen vykonávat své pracovní povinnosti.

Článek 66 vypočítává, jak si ústavní činitelé rozdělí prezidentské kompetence, dokud nebude prezident „uschopněn“. Neznamená to ale, že by jich byl zcela zbaven.