Hlavní obsah

Měla poslední šanci, dceru jí porodila sestra

O náhradním mateřství, tedy situaci, kdy dítě odnosí a porodí jiná žena, se mluví jako o šedé zóně. Přitom celý proces se děje pod dohledem soudů a sociálních pracovnic. Právu se podařilo zmapovat jeden z případů náhradního mateřství, který ukazuje, že lidé uchylující se k této variantě to nedělají z rozmařilosti, ale protože jinou šanci mít vlastní dítě už nemají.

Foto: Envato Elements

Ilustrační foto

Článek

Na domluvenou schůzku s reportérem Práva dorazila devětatřicetiletá Petra. Jméno je smyšlené, pravé redakce zná, ale vzhledem k citlivosti případu jej neuvádí. V kočárku takřka celou dobu rozhovoru spokojeně spala roční holčička. Po právní stránce Petra není její matka, porodila ji totiž Petřina sestra. Děvčátko je dítětem z náhradního mateřství.

„Rok po svatbě jsem otěhotněla, ale brzy jsem potratila. Od té doby jsem už ani jednou do jiného stavu nepřišla. Po nějaké době jsme začali zkoušet umělé oplodnění, za osm let jsem měla nepočítaně transferů, u nějakého pátého už jsem to přestala počítat. Injekce, hormony, odběry vajíček. Zklamání, smutek a tak pořád dokola,“ vyprávěla Petra.

Nakonec se svěřila lékaři, že uvažuje o pomoci náhradní matky. „Na to mi řekl, že on už mi nemůže po lékařské stránce víc nabídnout. Zkusili jsme opravdu všechno,“ zdůraznila Petra.

Jako náhradní matka se jí sama nabídla velmi dobrá kamarádka, která s ní uplynulé roky sdílela bolest z marného snažení. Hned napodruhé kamarádka otěhotněla, lékaři jí při umělém oplodnění vpravili do těla Petřino vajíčko oplodněné spermií jejího manžela.

Máme naprosto senzační paní sociálku, která k nám chodí na kontroly. Probrala s námi i to, jak a kdy to vysvětlit naší dceři. Ptala jsem se jí i na to, jakou má s náhradním mateřstvím zkušenost, a ona mi řekla, že je to celkem běžné, že si prostě lidi v rodině nebo blízcí přátelé takto pomohou

Jenže těhotenství skončilo špatně, bylo mimoděložní a kamarádka navíc přišla o vejcovod. „Bylo to hrozné, ale brala to dost klidně, říkala, že už další děti stejně nechtěla,“ oddychla si Petra.

Na nastalou situaci už se nezvládla dál dívat Petřina sestra. Sama už měla dvě děti a rozhodla se, že sestře dítě porodí. „Její těhotenství jsme prožívaly velmi hezky. Sama mi říkala, že to bere tak, že nosí svoji neteř, ne své dítě. Když jsme to oznámily v rodině, náš otec plakal dojetím s tím, že je to přece úžasné, když vám takto někdo pomůže dát další život. Se sestrou nás to hodně sblížilo,“ přiznala Petra.

V porodnici byly tři

V den porodu jely obě sestry do porodnice. Petra čekala na chodbě, a když její sestra porodila, sestřičky daly číslo párující novorozence a jeho matku na ruku právě Petře. „V pokoji jsme byly všechny tři. Byly jsme takový holčičí pokoj,“ smála se při vzpomínce a dodala, že za celou dobu těhotenství nebo pobytu v nemocnici se nesetkala s odsuzujícími reakcemi, naopak.

Z nemocnice pak putovala i s novorozencem rovnou domů. „Bylo to neuvěřitelné, neměla jsem žádnou hormonální bouři jako ženy po porodu, ale ani rozbolavělé břicho. Prostě jsme se s manželem začali nějak racionálně starat,“ popsala Petra s tím, že současně se rozběhla úřední mašinerie.

Petřina sestra podepsala souhlas s osvojením, a to se začalo dít pod dohledem Orgánu sociálněprávní ochrany dítěte a soudu. V létě pak rodinu čeká soudní stání, při kterém by se mělo definitivně rozhodnout o osvojení.

Zakázat náhradní mateřství? To bude znamenat jen to, že ty nešťastné páry zaženeme do ilegality. Budou to stejně zkoušet, touha mít své dítě je totiž ohromně silná

„Máme naprosto senzační paní sociálku, která k nám chodí na kontroly. Probrala s námi i to, jak a kdy to vysvětlit naší dceři. Ptala jsem se jí i na to, jakou má s náhradním mateřstvím zkušenost, a ona mi řekla, že je to celkem běžné, že si prostě lidi v rodině nebo blízcí přátelé takto pomohou,“ uvedla.

Náhradní mateřství není v tuzemsku zvlášť právně ošetřeno, zmiňuje jej pouze občanský zákoník v části týkající se osvojení a lze jej provádět jen na nekomerční bázi, jinak by se totiž mohlo jednat o trestný čin svěření dítěte do moci jiného, kde v nejpřísnějším znění hrozí až deset let vězení.

Přirozená touha

Přesto se v posledních týdnech začalo ze strany některých politiků ozývat, že náhradní mateřství jako takové by bylo potřeba zakázat a trestat. To ale podle Petry popírá přirozenou touhu žen mít své vlastní dítě.

„Když jsem o tom začala uvažovat, samozřejmě jsem si projela debaty na internetu. A byla jsem mile překvapená, že tam své zážitky sdílí spousta žen, které si takto pomohly. Samozřejmě jsou tam i různé podivné nabídky, u nichž asi jde ale hlavně o peníze. A zakázat náhradní mateřství? To bude znamenat jen to, že ty nešťastné páry zaženeme do ilegality. Budou to stejně zkoušet, touha mít své dítě je totiž ohromně silná,“ přiznala Petra.

„Máme dvacáté první století. Lidem se transplantují orgány jiných lidí. Je běžné umělé oplodnění včetně anonymních dárců. To taky všechno zakážeme? Vždyť vznikl nový život. Je to nádherné miminko – a to je to, na čem nejvíce záleží,“ zakončila Petra.

Anketa

Myslíte si, že by mělo být náhradní mateřství zakázáno?
V žádném případě!
96,3 %
Nevím, nerozumím tomu.
1,5 %
Podle mě ano.
2,2 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 9603 čtenářů.

Náhradní matky porodily už i u nás desítky dětí

Sex a vztahy

Výběr článků

Načítám