Článek
Proč takové povodně? Stalo se něco v atmosféře?
Základní příčinou povodní je vždy mimořádné množství srážek, které spadne v krátkém čase na relativně malém území. To vypadne zpravidla z teplotně velmi labilní a vlhké vzduchové hmoty. Ta i tentokráte byla hlavní příčinou srážek, ale trochu „netradičně“ se nasouvala na naše území od severovýchodu. Obvykle k nám totiž postupuje od západu či severozápadu.
Bouřky a přívalové lijáky budou častější?
V souvislosti se změnami klimatického systému s takovými situace skutečně musíme počítat stále častěji. Problémem však je, že stále neumíme přesně předpovědět, kde zcela konkrétně k mimořádným srážkám dojde. Tentokráte meteorologové dopředu věděli, že srážkově bohatou a rizikovou bude oblast severní Moravy a jihozápadních Čech, nicméně s předstihem předpovědět, že k povodním dojde právě v Poodří, je zatím bohužel nad síly modelů.
Je současné počasí důkazem změn v atmosféře a globálního oteplování?
Jisté souvislosti zde jsou, jde o jeden z projevů probíhajících změn. Např. britští vědci trendy v projevech „medardovského počasí“ na území Anglie již zjistili – třeba v době tenisového Wimbledonu v posledních letech prší více než dříve, a zřejmě i proto byl letos poprvé centrální kurt zastřešen.
Změní se v příštích letech charakter počasí a jak?
Celkový charakter počasí se již mění, což většina z nás dost často zakouší i na vlastní kůži. Základním principem změn jsou větší výkyvy počasí, než bylo obvyklé třeba před třiceti lety. Období mimořádných srážek jsou střídány delšími periodami sucha, dochází i k větším výkyvům teploty – období extrémně vysokých teplot jsou střídána obdobími neobvykle chladnými.
Jaké bude letošní léto?
Málokterý alespoň trošku odpovědný meteorolog či klimatolog si dovolí předpovědět počasí na dva měsíce dopředu. Současné předpovědní modely jsou schopny poskytnout orientační výhled počasí nejvýše na dva týdny, přesnější předpověď tak na týden a dosti přesnou na 3–4 dny.
Pod pojmem „dosti přesnou“ si můžeme představit pravděpodobnost jejího naplnění kolem devadesáti procent. Přesnost ale hodně závisí na stálosti meteorologické situace. Bohužel zcela lokální předpověď zejména pro horské či kopcovité oblasti je vždy zatížena vyšším stupněm nejistoty a s tím je třeba se zatím smířit. To bychom museli mít dobře vybavené meteorologické stanice na každém kopci či v každém údolí. Nakonec i lokální srážkové extrémy v minulých dnech jsou toho příkladem.