Článek
V minulosti jste se netajil kritikou přímé volby prezidenta, respektive prováděcího zákona. Jak hodnotíte stížnost Tomia Okamury?
Stížnost jsem četl, ale samozřejmě nebudu vyslovovat žádné hodnotící soudy. Jeho stížnost je dost fundovaně argumentovaná a rozsáhlá. Právníci občas v hantýrce některé typy žalob k soudům nazývají frivolními a i civilní procesní řád říká, že takovou žalobou se soud nemusí věcně zabývat, když je zjevně neúčelná. O této ústavní stížnosti nelze takový hodnotící soud vyslovit.
Okamura dodal do stížnosti i vtipy kolující o prezidentské volbě. Co si o tom myslíte?
To není věc, která by pro nás byla argumentačně jakýmkoli způsobem nosná.
Kdy předpokládáte, že bude jasno, zda první kolo voleb proběhne v řádném termínu 11. a 12. ledna, nebo bude prezidentská volba odložena?
To lze těžko říci, stížnost pana Okamury není vůbec jednoduchá věc. Navíc jsme v absolutní časové tísni. Za této situace mně tedy nezbývá nic jiného než celou věc pojmout velmi nestandardním a neobvyklým způsobem. To znamená, že jsem plénum ÚS svolal na pátek 4. ledna a do té doby bych chtěl mít připraveny všechny v úvahu připadající varianty jak procesních, tak meritorních rozhodnutí.
Ty varianty jsou od odmítnutí stížnosti bez jednání okamžitě až po odložení termínu voleb a mnohaměsíční jednání Ústavního soudu. Pro tyto varianty bude třeba získat potřebnou většinu. Ale to, zda se hned na některých z nich plénum většinově shodne, nebo zda se ještě bude muset diskutovat na několika dalších zasedáních, neumím posoudit.
Co byste si tipl?
Já netipuji. Určitě to nebude hned na prvním jednání pléna v pátek 4. ledna. Ale debaty mohou probíhat tak, že bude vcelku jasný většinový názor a někdy po víkendu bude možné vynést konečné rozhodnutí. Pokud ne, plénum bude pokračovat každý den, dokud nerozhodne.
Pan Okamura podal ústavní stížnost, jíž napadl rozsudek Nejvyššího správního soudu a ministerstva vnitra o tom, že nebyl připuštěn jako prezidentský kandidát.
K ní připojil tři akcesorické (odvozené – pozn. red.) návrhy. Jeden je čistě procesní a žádá, abychom odložili termín voleb stanovený rozhodnutím předsedy Senátu, a v dalších dvou navrhuje nejen zrušit pasáže zákona, ale dokonce i některé pasáže novely ústavy, konkrétně požadavek 50 tisíc podpisů.
Někteří ústavní právníci pochybují, že Okamura má naději na úspěch, když napadá právě nutnost 50 tisíc podpisů pod petici nutných pro kandidaturu na Hrad…
Problém je v tom, zda pan Okamura má, či nemá 50 tisíc podpisů. Byl bych velmi nerad, kdyby ÚS musel hlasy přepočítávat. Ale jeho ústavní stížnost je postavena na tom, že má počet podpisů, a v druhé rovině namítá ústavní požadavek jako odporující článku 9 odstavec 2 ústavy (změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná – pozn. red.).
Je-li k ústavní stížnosti přiložen akcesorický návrh na zrušení předpisu, podle něhož bylo vydáno napadené rozhodnutí (tedy, že Okamura nemůže jít do boje o Hrad – pozn. red.), ÚS může přerušit řízení o ústavní stížnosti bez meritorního rozhodnutí a v plénu projednávat akcesorický návrh na posouzení platnosti napadeného předpisu.
Jedna z možností je, že se přeruší řízení o ústavní stížnosti pana Okamury a začne se projednávat návrh na posouzení ústavnosti jak novely ústavy, tak vlastního prováděcího zákona o přímé volbě prezidenta. Přitom můžeme a nemusíme odložit termín voleb.
Byla to náhoda, že jste dostal Okamurovu stížnost na stůl vy?
Byl jsem na řadě jako soudce-zpravodaj v plenárních věcech. To jsem věděl od okamžiku, kdy předchozí stížnost připadla soudci Nykodýmovi a já jsem v abecedě po něm. Kdyby ve čtvrtek ještě do půlnoci došla jiná plenární věc a příjmení jejího navrhovatele by začínalo písmenem před písmenem O, tak bych se věnoval právě této věci a stížnost pana Okamury by dostal na starost někdo jiný. To se ale nestalo.
Říkal jste, že jste v absolutní časové tísni, takže to znamená, že budete místo silvestrovských oslav studovat Okamurovu stížnost?
Jinak to nebude možné. A zcela jistě budeme pracovat po pátečním zasedání pléna, tedy o víkendu 5. a 6. ledna.
