Článek
Rychetský, kterého jako soudce zpravodaje určil automatický systém přidělování stížností, se subjektivně podjatý necítil. S ohledem na medializaci výroků a celého právního sporu ale dospěl k závěru, že bude zapotřebí vyloučit jej z projednávání kauzy.
Předseda ÚS před časem v Otázkách Václava Moravce Okamurovy názory komentoval a dodal, že se Okamura nikdy neměl stát místopředsedou Sněmovny.
„Tyto výroky lze chápat jako negativní hodnotící soudy o osobě stěžovatele, případně o politickém hnutí SPD, jehož je stěžovatel předsedou. Za daného skutkového stavu může vzniknout pochybnost o nepodjatosti soudce,” rozhodl nyní čtvrtý senát Ústavního soudu, který námitku podjatosti řešil. Na usnesení upozornila Česká televize.

Předseda SPD Tomio Okamura
Vydavatelství se muselo na webu omluvit za dva články časopisu Reflex, ale Okamura nevysoudil odškodnění, navíc justice v obecné rovině připustila možnost použít přezdívku Pitomio v rámci oprávněné kritiky. Okamura letos neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu (NS), ústavní stížnost tedy představuje poslední mimořádný opravný prostředek. [celá zpráva]
Politici musí být tolerantnější
NS ve svém rozhodnutí uvedl, že na zkomolení jména a jeho spojení s hanlivým výrazem je nutné pohlížet podobně jako na kreslenou karikaturu, která zveličuje, přehání a ironizuje, jen místo jména pracuje s podobou. Pokud stojí na reálném základě a nepřekračuje meze přiměřenosti, je přípustná. Politici navíc musí projevit vyšší stupeň tolerance než lidé mimo veřejný prostor.
Sporné články vycházely v Reflexu v roce 2013. V říjnu téhož roku se podnikatel Okamura stal poslancem za Úsvit přímé demokracie. Momentálně je poslancem a předsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura.