Článek
Pravomocný rozsudek, který zpochybňuje privatizaci podniku, je do značné míry průlomový, protože reviduje majetkové poměry s odstupem 25 let, píše server.
Českobudějovický krajský soud dal totiž zapravdu církvi, která namítala, že privatizace rybářství neměla zahrnout její historický majetek. Soud sice podle serveru uznal, že současní akcionáři nabyli rybníky v dobré víře, dal však přednost právu restituenta.
„Rozhodnutí soudu minimálně potvrdilo, že byly privatizovány pozemky, u nichž to zákon výslovně vylučoval. O tom, kdo a jak tyto nezákonnosti v privatizačním procesu způsobil, nebo umožnil, mi nepřísluší spekulovat,” řekl Hospodářským novinám Jakub Kříž, právní zástupce farnosti v Českém Krumlově, která podala žalobu. Společnost Rybářství Třeboň nechtěla verdikt bezprostředně hodnotit. „Počkáme si na písemný rozsudek,” uvedl předseda představenstva společnosti Jan Hůda.
Rybářství prohrálo spor už v první instanci loni na podzim. Nynější pravomocný rozsudek by ještě mohlo zvrátit přes Nejvyšší soud, kam může podat dovolání. Hůda to nechtěl potvrdit, ale podle serveru je téměř jisté, že firma tuto možnost využije.
Firma má 480 rybníků
Samotná ztráta šestice rybníků by měla na fungování Rybářství Třeboň zanedbatelný vliv, protože společnost jich obhospodařuje více než 480 a ročně vyloví přes 3000 tun ryb. Z pohledu firmy je ale podle serveru horší, že soudní verdikty celkově zpochybňují privatizaci podniku. Nepřímo také zvyšují šance dalších církevních subjektů, například kláštera cisterciáků z Vyššího Brodu, kteří třeboňské rybáře také zažalovali.
V představenstvu holdingu Rybářství Třeboň sedí i vlivný jihočeský podnikatel a politik ODS Pavel Dlouhý, jeho manželka Jana je podle loňské účetní závěrky největší akcionářkou s podílem téměř 38 procent. Provázanost firmy s regionální politikou se ukázala loni, kdy společnost proti římskokatolické církvi na tiskové konferenci důrazně podpořil i bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD). Z jeho úřadu také vzešel návrh, aby parlament uzákonil zdanění církevních restitucí.
Na církevní pozemky se od začátku 90. let vztahoval takzvaný blokační paragraf, který počítal s tím, že se v budoucnu přijme restituční zákon. Ten sice parlament schválil až v roce 2012, do té doby měl však bývalé církevní majetky spravovat stát. Do privatizačního projektu Rybářství Třeboň se však dostaly i zmíněné rybníky v okolí Vlachnovic a Petrovic u Borovan.
Holding Rybářství Třeboň mělo v posledním obchodním roce čistý zisk 57 milionů korun, meziročně o 16 milionů méně. Rybáři vylovili 3436 tun ryb, za něž utržili 146 milionů korun. Letos plánují produkci 3200 tun ryb.