Článek
Rybníkář se rybáři omluvil a nabídl mu možnost u něj lovit. Muže nikdy neviděl, neměl s ním nikdy co do činění, neměl na něj ani špatné reference od rybářského svazu či od provozovatelů jiných vodních ploch.
Podle Křečka šlo o jasnou diskriminaci
Rybář splnil všechny zákonem dané povinnosti proto, aby si mohl u něj zalovit. Jedinou překážkou k tomu, aby dostal povolenku, bylo jeho ukrajinsky znějící jméno. Nepřátelský postoj rybníkáře přiměl rybáře požádat o pomoc veřejného ochránce práv.
„Dospěl jsem k závěru, že muž byl odmítnut na základě svého jména značícího jinou než českou národnost. Tím došlo k přímé diskriminaci z důvodu národnosti v oblasti přístupu ke službám podle antidiskriminačního zákona,“ řekl Novinkám ombudsman. Spor se rozhodl řešit smírem.
Rybníkář později názor změnil
Ochránce rybníkáři vysvětlil, že všechny nelze házet do jednoho pytle, tedy jinými slovy, pokud má zkušenosti s ukrajinskými rybáři, kteří nedodržovali pravidla rybolovu, nelze k nim automaticky přiřadit někoho jen a pouze kvůli tomu, že má ukrajinské jméno.
„Rozumím tomu, že provozovatel rybníka má špatné zkušenosti s některými rybáři a že mu jejich bezohledné chování způsobilo nemalé škody, jimž se snaží předcházet. To však nemůže být důvodem ospravedlňujícím odmítnutí zájemce o rybolov, pokud se sám neprovinil proti pravidlům rybolovu. Usuzovat, že všechny osoby určitého jména, přízvuku či národnosti budou porušovat pravidla rybolovu, představuje předsudek,“ doplnil ombudsman.
Invalidní důchod mohla mít už 14 let, ČSSZ jí za chybu musela doplatit 650 000 korun
