Článek
„Zákaz se uplatní pouze tehdy, když má vysoká škola přinejmenším důvodné podezření, že informace nabyté v kritickém studijním programu student použije v Rusku či Bělorusku. Státní příslušnost sama o sobě přitom nemůže být jediným důvodem pro takové podezření. Jinak by zákaz mohl bezdůvodně dopadnout například i na nevinné uchazeče o studium, kteří v České republice žijí již od narození nebo zde mají dlouhodobý pobyt,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.
Na aplikaci mezinárodních sankcí v České republice dohlíží Finanční analytický úřad (FAÚ).
„Oceňuji, že Finanční analytický úřad s mými závěry souhlasil a přijal opatření, aby se podobná situace již neopakovala. Přesto jsem zaznamenal, že se někteří uchazeči se stejným problémem setkali i letos. Apeluji proto na vysoké školy, aby postupovaly dle správného výkladu mezinárodních sankcí. Pokud by se tak nedělo, dotčeným uchazečům doporučuji se proti rozhodnutí o nepřijetí bránit odvoláním a poté případně správní žalobou,“ uvedl ombudsman.
Výklad mezinárodních sankcí
Křeček uvedl, že se podněty ohledně přístupu ke studiu zabývá od roku 2022. V únoru téhož roku Rusko i s podporou Běloruska spustilo invazi na Ukrajinu.
„V roce 2022 se na mě obrátilo několik osob s podobnými podněty, v nichž si stěžovaly na to, že některé vysoké školy s odkazem na mezinárodní sankce omezují možnosti vzdělávání ruských a běloruských studentů v technických oborech. Na základě informací z obdržených podnětů jsem zahájil šetření z vlastní iniciativy vůči Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ) jakožto státnímu orgánu, který koordinuje provádění mezinárodních sankcí na vnitrostátní úrovni,“ poznamenal.
Stěžovatelé ve svých podnětech mluvili o diskriminaci, když poukazovali na to, že vysoké školy s odkazem na mezinárodní sankce, v nichž je zakázáno poskytování technické pomoci, „identifikovaly tzv. kritické studijní programy a v těch zacházely s uchazeči o studium či stávajícími studenty z Ruska a Běloruska odlišně než s lidmi z jiných zemí“.
Podněty se měly konkrétně týkat Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), Vysokého učení technického v Brně (VUT) a České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). „Nicméně není vyloučeno, že podobně postupovaly i další vysoké školy,“ uvedl ombudsman.
Podle Křečka Finanční analytický úřad nepostupoval zcela správně, důvody popsal ve své zprávě a doporučil opatření, která budou reflektovat správný výklad mezinárodních sankcí.
„Vysoké školy se odvolávaly na relevantní mezinárodní sankce, ale ty jim, dle mého názoru, povinnost jednat tímto způsobem neukládají,“ dodal na závěr Křeček.
