Článek
Vyplývá to ze studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV) „Začlenění ruské komunity do většinové společnosti“ autorek Jany Vavrečkové a Karolíny Dobiášové.
Rusové nemají zájem o nějaké krátkodobé pobyty, ale chtějí se zde usadit na podstatně delší dobu. Od roku 2009 se zvýšil počet Rusů s trvalým pobytem o více než 40 procent, v ruské subpopulaci tvoří lidé s trvalým pobytem již více než polovinu (53 %).
Rusové mají zájem i o získání českého občanství, pilně se proto učí česky. Mezi hlavní zdůvodnění pobytu v Česku patří žádost o pobyt za účelem studia a sloučení rodiny.
Roste zájem o studium
Zájem o studium Rusů u nás stále roste, Rusové do 25 let tvoří dvě pětiny z celkového počtu zde žijících Rusů. Do českých základních škol chodilo v roce 2014 1 263 ruských dětí, 1038 mladých Rusů a Rusek navštěvovalo střední školu, na vysokých školách studovalo podle posledních údajů 4,5 tisíce Rusů.
Přicházející Rusové přitom patří mezi nejvzdělanější národnostní komunity v ČR, 43 procent mělo v roce 2014 vysokoškolské vzdělání.
Hlavním motivem pro příchod do České republiky je ale stále touha po lepším životě, řada Rusů dotázaných v rámci studie VÚPS mezi důvody uvádějí i korupci a poměry ve své rodné zemi, genderovou diskriminaci či alkoholismus ruských mužů, lepší úroveň zdravotní péče a také politické důvody.
Koncentrace v Praze
Rusové, kteří přicházejí do Česka, rozhodně nepatří mezi chudé vrstvy, výdělečnou činnost formou zaměstnání v ČR následně vykazuje jen necelá pětina z nich. Podniká necelých deset procent z nich. Prakticky se u nich v Česku nevyskytuje nezaměstnanost.
Sociální dávky čerpají jen rodiny s dětmi formou rodičovské a mateřské. Jak upozorňuje studie VÚPSV, podíl výdělečně činných osob (tedy zaměstnanců za mzdu či plat) je v ruské komunitě při srovnání s ostatními národnostmi mimořádně nízký – v roce 2011 bylo například výdělečně činných jen 17 procent imigrantů z Ruska (pro srovnání ale 58 procent cizinců z Ukrajiny a 55 % z Vietnamu).
Vysokoškolské vzdělání značné části Rusů jim ale umožňuje přijímat dobře placená místa. Mezi další důvody, proč jen poměrně malá část Rusů pracuje v zaměstnaneckém poměru, je, že polovinu občanů ruské národnosti žijících v ČR tvoří ženy.
To je naprostá výjimka v imigračních skupinách jiných národností, kde převažují muži. Významnou roli hraje i zmíněný rostoucí počet zájemců o studium. Většina Rusů (21 tisíc) žije v Praze, počet Rusů žijících v Karlových Varech v posledních letech spíše klesá.
Rusové, kteří přicházejí do Česka, nepatří mezi chudé vrstvy
Mezi roky 2011 a 2014 absolvovala zkoušku z českého jazyka (která je povinná pro získání státního občanství) více než desetina Rusů zde žijících, uvádí zmíněná studie. Rusové patří mezi nejlepší studenty českého jazyka, vyplývá z analýz Ústavu jazykové a odborné průpravy UK.
To vše jen potvrzuje, že Rusové nepatří k těm cizineckým komunitám, které do ČR přijely pouze z ekonomicky výdělečných důvodů, ale spíše se zde chtějí trvale usadit a působit.
Vazby na domov
Prakticky všichni Rusové žijící v Čechách využívají ruské obchody s potravinami, knihami. Navštěvují ruské kulturní akce, ruskou seznamovací agenturu a čtou ruský tisk.
Slabší je vazba na pravoslavnou církev. Ve společenském životě se většina imigrantů z Ruské federace snaží přizpůsobit majoritní společnosti, ale v rodinném životě udržují silné vazby na rodnou zemi. V kruhu rodiny mluví rusky, stále častěji se ale objevuje, že děti navštěvující české školy mluví se svými rodiči česky, uvádí studie.
Část Rusů ale pociťuje určité napětí a známky diskriminace ve vztahu k majoritní společnosti. Podle Rusů se jedná částečně o dozvuky normalizačního období. Svůj vliv má rovněž i současná politika Ruska.
Podle posledního průzkumu agentury STEM je ale patrné pokračující postupné zlepšování vztahů české veřejnosti k Vietnamcům, Rusům a Číňanům. Málo vstřícní jsou lidé k Afgháncům, Čečencům, Romům, Syřanům a Arabům. Polovina lidí (50 procent) by neměla problém mít za souseda Rusa.