Rusové perou peníze přes Česko. Vzniká návrh, jak tomu zabránit

V letech 2020 a 2021 se přes Českou republiku prostřednictvím tzv. průtokových účtů vypraly peníze v souhrnném objemu více než 100 miliard korun. Od začátku války na Ukrajině, kterou Ruská federace rozpoutala v únoru 2022, objemy podobných finančních transakcí, zejména kvůli sankcím a odstřižení ruských bank od systému SWIFT, poklesly na zhruba třetinu až polovinu. Nyní peníze už nechodí napřímo z Ruska, ale přes jiné země, například Kazachstán.

„Záměrem připravovaného návrhu zákona je umožnit odčerpání podezřelého majetku zjištěného v trestním řízení, který v něm podle stávajících pravidel účinně odčerpat nelze. Majetek má být možné odčerpat za předpokladu, že soud dojde na základě všech okolností případu, resp. podezřelých skutečností, jejichž existenci státní zástupce prokáže, k závěru, že jde o majetek protiprávního původu,“ uvedlo na dotaz Novinek ministerstvo spravedlnosti vedené ministrem Pavlem Blažkem (ODS).

Návrh zákona o odčerpání majetku protiprávního původu (tzv. průtokové účty) má být hotový do 31. prosince 2024. Do meziresortního připomínkového řízení ho úředníci ministerstva pošlou v průběhu října.

Modus operandi je takový, že se v Česku založí firma bez jakékoliv historie a na její účet se pošlou peníze, které je potřeba vyprat. Dříve z Ruska, nyní ze zemí, na které se nevztahují sankce.

Peníze zachytí Finanční analytický úřad, dotáže se majitele peněz na dotčené finance a mezitím je zmrazí. „FAÚ se ale nemusí podařit kvůli laxní nebo žádné komunikaci majitelů prokázat původ, zda nepochází z  nějaké trestné činnosti, takže ty prostředky zase rozmrazí a ta firma to okamžitě přepošle do jiné země, třeba Švýcarska. Tím se přes Českou republiku ty peníze properou,“ vysvětlil redakci postup předseda sněmovní Komise pro kontrolu Finančního analytického úřadu, která předlohu řeší, Michal Zuna (TOP 09).

Jiné evropské země totiž prý postupují podobně a po zadržení těchto peněz, které k nim dorazily z Česka, se dotáže tuzemských úřadů, zda jde o špinavé peníze. České úřady musí odpovědět tak, že se to neprokázalo, tudíž se na transakci pohlíží dále jako na bezproblémovou.

Minulý rok proto k věci vznikla pracovní skupina složená ze zástupců ministerstev spravedlnosti, vnitra, Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), Finančního analytického úřadu (FAÚ) a dalších institucí, aby vymyslela, jak této praxi zabránit. Vypracována k tomu byla třiašedesátistránková analýza, v níž se mimo jiné nastínily tři možné cesty - civilní, správní nebo trestní.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) si před časem zvolila třetí variantu, tedy trestní, kdy by bylo možné nechat zmrazené peníze s nejasným původem na základě několika ve vznikajícím zákoně stanovených kritériích propadnout státu.

„Nebavíme se tu o prokázání viny nějaké konkrétní osoby nebo subjektu, jak je to nyní, ale řešíme trestní původ té věci. Být by to mělo na základě principu převažující pravděpodobnosti, tedy na základě parametrů, které v tom zákoně budou. Pokud by bylo například naplněno, že společnost je zapojená do offshorových schémat, nemá historii, je tam nějaké propojení na kriminálně závadné osoby, odmítla sdělit původ peněz, tak potom by mohl soud trestním příkazem rozhodnout,“ vysvětlil Zuna.

Praxe by měla být taková, že státní zástupce by zahájil zvláštní řízení o odčerpání majetku s nejasným původem a trestní soud by následně příkazem věc dokonal. Použít by bylo možné všechny typy důkazů, včetně odposlechů. Jít by ale muselo o nejzávažnější typy zločinů, z nichž mají peníze pocházet.

Aplikovatelný by měl být zákon i na řízení o závažné legalizaci výnosů z trestné činnosti. „Ve zvláštním řízení o odčerpání majetku by tak mělo být možné odčerpat majetek v návaznosti také na řízení o závažné legalizaci výnosů z trestné činnosti, pro niž sice s ohledem na chybějící identifikaci predikativního trestného činu nelze osobu odsoudit, majetek protiprávního původu jí však odčerpat lze, protože pro jeho odčerpání se nebude požadovat identifikace trestného činu, z něhož majetek pochází,“ přiblížil resort spravedlnosti.

Zákon by se ještě musel napasovat na evropskou směrnici o trestněprávních konfiskacích, jež na problematiku nahlíží podobně a kterou bude muset Česko aplikovat.

Odčerpané finance by se pak pravděpodobně staly příjmem státního rozpočtu.

Zuna věří, že zákon stihne projít legislativním procesem ještě do konce tohoto volebního období. „Bude to za mě priorita, aby se to stihlo projednat minimálně do konce volebního období, ale čím dřív, tím líp,“ uzavřel.