Rusko dluží Česku 57 milionů za pronájem pozemků. K platbě se nemá

„Aktuální částka, kterou od Ruska žádáme za dlužné nájemné, je 57 346 417 korun,“ sdělil Novinkám mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Rusko ale zatím nic nezaplatilo a dluh roste.

O tom, že Rusko bude muset Česku platit za užívání desítek pozemků a budov, které byly tehdejšímu Sovětskému svazu, nyní Ruské federaci, bezplatně poskytnuty k užívání na základě usnesení vlády ČSSR v letech 1970 až 1982, rozhodla vláda premiéra Petra Fialy (ODS) loni v květnu.

Současně tehdy Rusku sdělila, že má zaplatit nájemné zpětně za tři roky, nebo že místo bezplatné zápůjčky pozemků na ně bude uzavřena řádná nájemní smlouva. Ani na jedno Rusko nepřistoupilo.

Kabinet tehdy usnesení po opakovaném upozornění Ruska na nedodržování podmínek zápůjčky zrušil, protože podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Rusko nevyužívalo celkem 42 budov k diplomatickým účelům, což bylo podmínkou. Jde například o pronájmy bytových domů u ambasády, ale také domů v Brně, Karlových Varech a rekreačních objektů ve Vlkančicích či Jevanech ve středních Čechách. Součástí je i ruský bytový komplex v pražské Bubenči, před nímž na chodník v únoru aktivisté ze skupiny Kaputin nakreslili ukrajinskou vlajku a nyní je za poškození cizí věci stíhá policie.

Vzhledem k chladným diplomatickým vztahům s Ruskem, které nás řadí na seznam nepřátelských zemí, je podle mluvčího vyjednávání složité.

„Nezaplatili nic. Byla podána Diplomatickým servisem žaloba na Ruskou federaci na vydání bezdůvodného obohacení. Ve věci dosud nebylo nařízeno žádné jednání,“ přiblížil aktuální stav Drake.

Naopak nájemné Česko nepožaduje za nezmrazené nemovitosti, které dle resortu zahraničí slouží k diplomatickým účelům. Jde například o areál ruského velvyslanectví, rezidenci velvyslance, konzulární budovy či areál Ruské střední školy v pražské Bubenči.

Ke kroku vláda přistoupila v souvislosti se sankcemi vůči režimu, který vojensky napadl v únoru 2022 Ukrajinu. „Sankce jsou preventivním opatřením. Cílem je zamezit tomu, aby rusky režim využíval finance vydělané v Česku na podporu vojenské agrese na Ukrajině,“ podotknul Drake.

V listopadu pak Česko zařadilo na národní sankční seznam ruský podnik pro správu majetků v zahraničí, spadající přímo pod ruskou prezidentskou kancelář, který spravuje v Česku více než sedm desítek nemovitostí, včetně těch, za které požaduje Česko nájem.

Vztahy mezi oběma zeměmi významně ochladly poté, co v dubnu 2021 vyšlo najevo, že se ruští zpravodajci podíleli na výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích v roce 2014. Výsledkem bylo vyhoštění řady diplomatů. Rusko reagovalo recipročně. K ještě většímu ochlazení došlo po začátku války na Ukrajině.