Článek
Jak ve čtvrtek uvedl server iRozhlas, poslanci označili takovýto přístup za pohrdání.
Zakázku na mobilní rušičky získal napřímo bez výběrového řízení Vojenský výzkumný ústav. Jak server upozornil, podpis smlouvy byl několikrát oddalován a tím docházelo i k nárůstu ceny. Ministerstvo to zdůvodňuje nárůstem cen materiálu, práce i energií.
Když byla zakázka loni 13. listopadu v rámci projednávání rozpočtu prezentována poslancům, dozvěděli se cenu 960 milionů včetně DPH, což byla suma z konce července. Návrh rozpočtu výbor doporučil ke schválení.
Metnara tepali i vlastní poslanci
Než mohla být podepsána smlouva, musela být zakázka schválena kolegiem ministra. To ji podle serveru schválilo 14. listopadu s cenou 1,453 miliardy korun. V této výši byla smlouva v prosinci skutečně podepsána.
Třebaže ministerstvo tvrdí, že poslance upozorňovalo na skutečnost, že „v rozpočtu ještě proběhnou změny vyvolané akvizičním procesem”, ti nechápou, proč nebyli informováni o skutečné ceně zakázky a hovoří o pohrdání.
Radary za dvojnásobek
Nejde přitom o první případ, kdy cena akvizice vzbuzuje pochybnosti. Deník Právo před časem upozornil, že obrana pořídila radary od pardubické firmy ERA třikrát dráž než před pěti lety NATO.
Metnar: Cena 1,5 miliardy za radary je v pořádku, chybný byl odhad na nižší cenu
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) následně přiznal pochybení, neboť vláda byla mylně informována, že radary budou stát 780 milionů, zatímco skutečná cena byla 1,5 miliardy.
„Zjistil jsem tam jedno pochybení. Tato částka vycházela z marketingového průzkumu z let 2014 a 2015 a neodpovídala reálné ceně v místě a čase obvyklé,“ uvedl tehdy Metnar. Nárůst ceny přesto ministerstvo obhajuje tím, že systémy, které pořídilo NATO, jsou odlišné.
Kvůli chybnému posudku na nízkou cenu radarů skončil na ministerstvu jeden úředník.