Objížďka 22 kilometrů. Rušení železničních přejezdů budí vztek

„Železničních přejezdů je v Česku neúměrně velké množství a kvůli větší bezpečnosti provozu na silnicích i železnici plyne z novelizované podoby silničního zákona povinnost prověřovat možné zrušení u těch, které splňují zákonem definované podmínky. Snižování jejich počtu je tak jednou z cest ke zvyšování bezpečnosti drážního i silničního provozu,“ vysvětlila tisková mluvčí Správy železnic (SŽ) Nela Eberl Friebová.

Podle mluvčí se ruší zejména přejezdy na lesních či polních cestách, ale i ty s vysokou intenzitou dopravy, kde jsou nahrazovány podjezdy a nájezdy. To, že se nějaký přejezd ocitne na seznamu plánovaných ke zrušení, ještě definitivně neznamená, že skutečně zanikne.

„Nahrazování či rušení přejezdů je velmi individuální záležitost, neděje se hromadnou formou, ale naopak se každý takový případ musí řádně projednat se všemi dotčenými složkami. Správa železnic přistupuje zvlášť ke každému případu a cílem je vždy dohodnout se na podmínkách náhrady přejezdu s vlastníky a uživateli předmětných komunikací,“ uvedla Eberl Friebová.

Ten, kdo má ale rozhodující slovo, zda bude konkrétní přejezd zrušen, či nikoli, však není Správa železnic, ale místně příslušný silniční správní úřad. S vedením Raspenavy či zdejšími lidmi ale nikdo rušení přejezdů osobně neřešil, nepřišel se zeptat na názor místních, s výjimkou jedné návštěvy zástupců Správy železnic.

„Vadí nám, že se o přejezdech rozhodlo bez místního šetření a rozhodlo se bez jakéhokoli posudku náhradní trasy. U nás byl brán v potaz pouze soulad s právem,“ popsal starosta Raspenavy Josef Málek (Za obnovu obce).

Poukazuje také na fakt, že zrušení přejezdů rozhodně vyšší bezpečnost pro místní nepřinese. Místo toho, aby chodili vedlejšími cestami jako dosud, je po uzavření přejezdů čeká cesta po frekventované silnici, jíž denně projede na pět tisíc aut.

„Ačkoli je ta silnice širší, tak je na ní ale vyšší provoz, což v mých očích bezpečnost nezaručuje ani nezvyšuje. Nejsou tam chodníky, přechody. Každý, kdo tam chodí, vám řekne, že jsou lidé naučení uskakovat před auty do krajnic a příkopů,“ dodal Málek.

Navíc pokud se přejezdy zruší, nebude se moci už cestami ani jezdit; a třeba do školky, do níž se nyní z části města lidé dostanou za pět minut, by pro své děti museli jet oklikou dlouhou 22 kilometrů, v případě, kdy bude uzavřena z nějakých nečekaných důvodů silnice. Třeba při nehodě, opravě silnice či viaduktu, nebo v případě, kdy silné deště podjezd zatopí.

Za zachování přejezdů bojuje nejen radnice, ale připojili se i místní lidi, kteří mimo jiné sepsali petici. Pro všechny případy ale chystají Raspenavští správní žalobu i stížnost k ministerstvu dopravy. Na ministerstvo se chtějí obrátit zejména místní lidé, kteří žijí u přejezdu 2839 – nazvaného U Bohouše Jedličky. Ten mám totiž skutečně namále.

„Na základě žádostí podaných k frýdlantskému silničnímu správnímu úřadu a následných odvolání ke Krajskému úřadu Libereckého kraje bylo prozatím rozhodnuto o zrušení jednoho přejezdu P2839 na účelové komunikaci. Byť žádosti o zrušení přejezdů v takovýchto případech podává Správa železnic, jejich zrušení či nezrušení mají plně v gesci místně příslušné silniční správní úřady, případně odvolací orgány. Účastníci řízení, což jsou i obce, přitom mohou uplatňovat své námitky,“ vysvětlila Eberl Friebová.

S frýdlantským úřadem se proto snaží obec celou věc řešit, uzavření tohoto přejezdu by totiž odřízlo od okolního světa nejméně desítku domácností.

Kvůli zrušení zmíněného přejezdu se zlobí například Jan Kerda, který zde koupil pozemek a staví si tady dům.

„Pokud přejezd zavřou, bagr a veškerý stavební materiály sem nedostaneme. Jediná přístupová cesta k mému pozemku je od přejezdu, z druhé strany se sem nelze s větší technikou dostat, to ani za normálních klimatických podmínek, natož v zimě. Navíc v dolní části cesty je jakási propustka přes vodoteč a není možné tam jezdit žádnou těžkou technikou,“ popsal Kerda.

Zdejší lidé také zdůrazňují, že by se k jejich domům nedostali hasiči s cisternami a zřejmě ani sanity, pokud by bylo potřeba.

„V zimě je to komplet průšvih. Sanita se sem nevyškrábe, třínápravová auta s ohledem na šířku silnice vůbec neprojedou. Odjakživa se jezdilo vrchem, od přejezdu, protože tady v zatáčce není možné projet a osobní auta končí pod kopcem,“ přiblížil další z místních Jaroslav Eliáš.

Další pohled přidává i Tomáš Kříž, který iniciuje stížnost. „Zajímavé je, že poprvé dopravní inspektorát zrušení přejezdu zamítl, vzápětí odbor služby dopravní police zase zrušení povolil. Pochybuji ale, že se tady někdo byl někdy podívat,“ dodal Kříž.

V tomto roce již došlo ke zrušení 48 přejezdů v celé republice. Nejvíc jich zaniklo ve Středočeském a Jihočeském kraji. V roce 2023 došlo ke střetu s chodcem na železničních přejezdech v rámci celé České republiky celkem ve 26 případech.