Rozsudek v Čapím hnízdě: Podezření důvodné, důkazy ho neprokázaly

Pražský městský soud text čítající celkem 159 stran rozdělených do 665 bodů – odstavců – rozeslal v těchto dnech všem aktérům kauzy. Podle závěrů soudce Jana Šotta a jeho senátu z letošního 14. února se obžalovaný bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) a bývalá místopředsedkyně představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo (FČH) Jana Nagyová trestného činu nedopustili, proto je i podruhé osvobodil.

„Z provedených důkazů nepochybně vyplývají skutečnosti, které vedly k důvodnému podezření policie, že se obžalovaní dopustili jednání, jež jim kladla za vinu,“ konstatuje Šott a následně vypočítává prokázané věci, například propojenost farmy s Agrofertem a její naprostou ekonomickou závislost na tomto holdingu, i to, že by neměla nárok na dotaci, kdyby nebyla Farma Čapí hnízdo vyčleněna jako samostatný podnik.

Důkazy však podle soudce nebyly pro prokázání viny obžalovaným dostatečné. „Důkazy toliko nepřímé, naznačující sice možný závěr o vině obžalovaných či některého z nich, ale ani ve svém souhrnu ve skutečnosti vinu neprokazují,“ podotkl Šott s tím, že nevylučují, mimo důvodnou pochybnost, obhajobu Babiše s Nagyovou, že FČH byla zamýšlena a realizována jako samostatný podnik kvůli zájmu Babišovy manželky Moniky a dcery Adriany.

Na prvních 129 stranách rozsudku Šott podrobně celkem v 553 bodech shrnuje dění, které mu předcházelo. Začíná už od prvního zahájení trestního stíhání aktérů kauzy ze září 2017, pokračuje rozhodováním státních zástupců včetně toho nejvyššího, dále řeší i první hlavní líčení zakončené zprošťujícím rozsudkem z loňského 9. ledna, který Šottův senát vynesl. Postupně přitom vyjmenovává a rozebírá všechny provedené důkazy včetně výpovědí obžalovaných a svědků, listinných důkazů i znaleckých posudků.

Následně cituje i usnesení pražského vrchního soudu z loňského 14. září, kterým tamní odvolací senát původní osvobozující verdikt zrušil. Na body z tohoto rozhodnutí a výtky adresované jeho senátu pak Šott v novém a velmi podrobném rozsudku opakovaně odkazuje. Tvrdí, že se jimi pečlivě zabýval a v novém verdiktu je zohlednil. Na několika desítkách stran pak vysvětlil, proč a na základě jakých důkazů tento případ uzavřel, tak jak uzavřel.

„Městský soud v Praze i po doplnění dokazování, pečlivém zvážení a zohlednění všech výtek a podnětů odvolacího soudu a zhodnocení provedených důkazů v jejich souhrnu učinil shodný závěr jako v předchozím rozsudku, tedy že skutek popsaný v obžalobě není v případě žádného z obžalovaných trestným činem, a oba obžalované proto zprostil obžaloby,“ uvedl Šott.

Ačkoli poznamenal, že jeho senát „důsledně respektoval závazné pokyny odvolacího soudu“ a doplnil dokazování podle všech požadavků a připomínek vrchního soudu, na svém názoru o nevině obžalovaných setrval.

Tvrzení policie a státního zástupce Jaroslava Šarocha, že založení společnosti Farma Čapí hnízdo bylo ryze účelové a podvodné proto, aby firma získala dotaci 50 milionů korun, bylo podle Šotta jako podezření důvodné.

„Nicméně soud setrvává na svém závěru, že souhrn nepřímých důkazů, které by této verzi nasvědčovaly, není uzavřený, umožňující pouze výklad o vině obžalovaných…, a nevyvrací tedy podstatu obhajoby obžalovaných,“ podotkl soudce. Vina Babiše s Nagyovou by podle něj musela být prokázána „mimo důvodnou pochybnost“, což se nestalo.

Druhým dechem ale opět zkritizoval výpovědi obžalovaných i rodiny šéfa hnutí ANO u soudu, hodnotil je jako nepřesvědčivé a zčásti rozporné.

S výtkou odvolacího soudu, že se dostatečně nezabýval otázkou ekonomické perspektivy a reality projektu multifunkčního areálu Čapí hnízdo ani motivací Babiše s Nagyovou, proč se do očividně prodělečné akce pustili, se Šott vypořádal následovně:

„Z celkového kontextu důkazů zcela jasně vyplývá, že rodina obžalovaného svým zapojením do akcionářské struktury FČH neriskovala a nemohla ztratit v zásadě vůbec nic. Projekt jako takový působil nepochybně v době rozhodování o jeho dalším osudu ztrátově. Takto však projekt působil bez ohledu na dotaci, o niž usiloval, neboť žádaná a získaná částka 50 milionů korun nebyla tuto skutečnost způsobilá změnit,“ míní Šott.

Doplnil, že z výpovědí a dalších důkazů jasně vyplynulo, že Babišova manželka a dcera, ostatně i sám bývalý premiér a stejně tak i Nagyová, „byli k projektu vázáni určitým poutem obliby“.

Vztah Babiše k Čapímu hnízdu podle něj dokresluje i jeho vyjádření tlumočené důležitým svědkem kauzy a někdejším technickým dozorem stavby Janem Barešem o tom, že „když projekt nebude úspěšný, on (Babiš) to zaplatí“.

Právě Barešovo svědectví bylo podle vrchního soudu bráno Šottem za příliš klíčové, což ale nyní odmítl s tím, že šlo sice o důležitý důkaz, který potvrzoval podstatu obhajoby, nebyl prý však jediný v její prospěch.

Šott v rozsudku potvrdil, že Farma Čapí hnízdo by nepřežila bez soustavné masivní podpory Agrofertu, což sice podle podezření policie nedávalo ekonomický smysl, jenže o realizaci projektu jako rodinné farmy podle něj významně stály Babišova manželka s dcerou, které se do něj také různým způsobem zapojily. Dokonce prý přemluvily Babiše, který chtěl FČH jednu dobu jako prodělečnou prodat, aby byl projekt dokončen.

Protože farma byla i vzhledem ke své zadluženosti „nepochybně ekonomicky závislá“ na Agrofertu, byla podle Šotta následná fúze FČH s další z Babišových společností Imoba „logickým řešením nastalé situace“. Bylo prý totiž zjevné, že ani s dosavadní podporou Agrofertu nebude FČH schopná dále samostatně fungovat.

Další výtku vrchního soudu, že Babiš schválně vyčkával se zaplacením peněz za akcie FČH koupené pro rodinu do doby, než bude schválena padesátimilionová dotace, Šott označil za spekulativní. Vzhledem k blízkým rodinným vztahům k akcionářům se podle něj nejeví příliš reálné, že by se Babiš o své peníze obával, i kdyby dotaci FČH nezískala, a proto by vyčkával. „Navíc se jednalo o odkup společnosti od jím vlastněného subjektu,“ poznamenal soudce.