Článek
Dělnická strana podala v polovině března Ústavnímu soudu stížnost, kterou napadla rozsudek Nejvyššího správního soudu, který v únoru rozhodl o jejím rozpuštění. Ve stížnosti tvrdila, že správní soud svým verdiktem popřel ústavní práva na svobodné vyjádření názorů a omezil svobodu sdružování. Strana měla také procesní námitky.
"K takovým závěrům soudci Ústavního soudu nedospěli," řekla mluvčí ÚS Jana Pelcová.
"Z průběhu řízení a z výsledků dokazování před Nejvyšším správním soudem dle názoru soudců Ústavního soudu vyplývá, že činnost navrhovatelky (Dělnické strany) v mnohých aspektech vykročila z mezí volné soutěže politických stran," uvedla Pelcová.
Soud našel návaznost na hitlerovskou ideologii
Soud rozpustil Dělnickou stranu průlomovým rozhodnutím ze 17. února. V programu, idejích a symbolech strany nalezl xenofobní a šovinistické prvky, rasistický podtext a návaznost na nacionální socialismus, tedy ideologii spojenou s Adolfem Hitlerem. Strana podle soudu podněcuje k násilí a usiluje o radikální změnu demokratického zřízení. Podle verdiktu také uměle vytváří pocity ohrožení, třeba ze strany cizinců a imigrantů. [celá zpráva]
Na rozpuštěnou krajně pravicovou stranu navazuje Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), jež ve sněmovních volbách získala 1,14 procenta hlasů. DSSS má stejné představitele, podobný program a symboliku. Přelila se do ní také členská základna.
