Článek
„Ve srovnání s rokem 2021 jde o navýšení o 50 miliard korun,“ sdělil Novinkám ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Podle něj se rozpočet pro školství navyšuje o 22 miliard korun, jenže letošní rozpočet pro jeho ministerstvo se navyšoval v různých fázích. A nakonec i po novém roce vzrostl skoro o pět miliard korun. Přesto to nestačilo na zaplacení všech mezd ve školství, protože ministerstvo financí škrtlo tisíce pozic nepedagogických pracovníků.
„A my dodnes ani nevíme, s kolika nepedagogickými pracovníky se počítá pro příští rok,“ řekl Novinkám šéf školských odborů František Dobšík.
Rozpočet bude příští rok s deficitem 241 miliard, schválila vláda
Podle návrhu rozpočtu by se měly zvýšit platy provozním zaměstnancům a části pedagogů, kam se řadí asistenti, vychovatelky, školní psychologové nebo speciální pedagogové, o pět procent.
Letos se jim snížil rozpočet o dvě procenta a vyhlídka do budoucna neslibuje ředitelům škol, že budou mít při rozdělování peněz lehčí ruku. Podle zákona dostanou patřičný příděl, aby plat učitelů činil 130 procent průměrné mzdy z roku 2023, ale z daného balíku museli loni vydávat peníze i na platy dalších zaměstnanců.
Nejasná je situace i třeba kolem školních psychologů a speciálních pedagogů. Dosud byli placeni z peněz z evropských dotací, ale od příštího roku by měli být zajištěni z národních struktur. Změna zákona pro tento krok ještě není schválena.
Dobšíka znepokojuje třeba i nejistota kolem výdajů na učební pomůcky. Přesnější údaje o rozpočtu by měly být k mání během tohoto týdne, kdy se Bek sejde s odbory.
Kuchařky, školníci i školní psychologové si polepší jen o pět procent, řekl Bek
Ministr zdůraznil, že se počítá s výrazným navýšením peněz pro vysoké školy. „Zásadní je navýšení výdajů na vysoké školství, pro které je v rozpočtu vyčleněno 34,9 miliardy korun, což je meziročně o čtyři miliardy korun víc. V absolutních číslech je to nejvyšší nárůst této kapitoly v historii. V procentuálním vyjádření je navýšení o 13 procent nejvyšším nárůstem od roku 2018,“ napsal Novinkám.
Vysokoškolské odbory taková částka neuklidňuje. „Je to určitě posun k lepšímu, ale rozhodně to neodpovídá tomu, co požadujeme. A to je šest miliard. Příští týden se sejdeme s Radou vysokých škol a Českou konferencí rektorů a budeme se to snažit ještě posunout,“ řekl minulý týden Novinkám.
Šéfka České konference rektorů Milena Králíčková už před časem uvedla, že souhlasí s postojem ministra školství, že by na vysoké školy mělo plynout šest miliard v každém roce po tři léta. Hovořila o nepodkročitelné hranici. Podle propočtů Rady vysokých škol činí podfinancování terciárního vzdělávání až 11 miliard.
Akademici kvůli rozpočtu zvažují stávku i odmítnutí státnic
