Krátkozraké kejkle Fialovy vlády, kritizuje Schillerová sporné body rozpočtu

Plánované příjmy se mají oproti letošnímu rozpočtu zvýšit o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. Schodek rozpočtu by měl být 252 miliard, původně zástupci kabinetu slibovali 210 miliard.

V prvním čtení poslanci schvalují příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Poté už tyto parametry měnit nemohou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.

Ihned po začátku schůze si slovo vzal předseda opoziční SPD Tomio Okamura, který vládu a navržený rozpočet zkritizoval.

Současně avizoval, že bude Sněmovně navrhovat usnesení, aby základní parametry rozpočtu v prvním čtení odmítla a uložila vládě v průběhu listopadu rozpočet přepracovat.

„Nejedná se o odpovědný rozpočet. Je to rozpočet, který extrémně zadlužuje budoucnost a silně podpoří inflaci. Opravdu nevíme, jaký je skutečný deficit, protože čísla jsou zfalšovaná, aby byl co nejnižší, přičemž tak jako tak je astronomický,“ prohlásil Okamura

„Znamená to, že dluh bude ještě větší, než vláda avizuje. Tam, kde by se šetřit mělo, se nešetří a pod záminkou úspor se obírají lidé a firmy,“ dodal s odkazem na to, že kabinet do deficitu nezapočítává půjčku od EU.

Dále kabinetu například vytkl, že dává více peněz „na zbraně než na vědu a výzkum“.

Podobně se vyjádřila také šéfka poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.

„Reálný deficit státního rozpočtu je už dnes navržen ve výši 270 miliard korun. Jedinou otázkou je, jestli to půjde vidět v deficitu, nebo nikoliv. Ano, je to vrcholný kousek rozpočtové magie vlády Petra Fialy, krátkozrakých kejklí, které se nám už příští rok vrátí, a to i s úroky,“ uvedla Schillerová.

Následně návrh rozpočtu obsáhle představil a hájil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Snižujeme celkové výdaje rozpočtu, nepatrně zvyšujeme příjmy a o 42 miliard korun snižujeme deficit státního rozpočtu. Nejen já, ale všichni členové vlády považujeme tento návrh rozpočtu za vyvážený a realistický,“ shrnul šéf státní kasy.

I když se má schodek schválený vládou proti letošku snížit o 43 miliard na 252 miliard korun, někteří vládní poslanci z něj nejsou nadšeni.

„Osobně bych preferoval, aby schodek státního rozpočtu byl v roce 2024 blíže hranici 200 miliard korun,“ přiznal Novinkám už na konci září například lidovecký poslanec a člen rozpočtového výboru ve Sněmovně Michael Kohajda.

„Za sebe nejásám,“ přidal se i poslanec a místopředseda výboru Miloš Nový (TOP 09).

„Moje představa, i TOP 09, byla 210 miliard. I to je samozřejmě obří deficit, ale je to hodnota, která odpovídá snaze o nenarušení sociálního smíru. S tím jsme šli do koaličního jednání, ale bohužel se střetly naše představy s ministerskými představami, kdy ministři mají pohled skrze svůj resort, nikoliv ekonomický,“ uvedl.

Podobně mluvil i místopředseda Sněmovny a ekonom Jan Skopeček (ODS). „Byl bych samozřejmě mnohem radši, pokud by byl rozpočet na příští rok připraven a schválen s nižším, původně plánovaným deficitem 210 miliard korun,“ přiznal.

„Důvodem, proč tomu tak není, je v užším pohledu formát pětikoalice zahrnující i strany a politiky mající pocit, že menšími úsporami a většími výdaji dokáží uspokojit, respektive méně naštvat své voliče. Podle mě je to krátkozraké uvažování,“ kroutil hlavou.

Skopeček také uvedl, že problém je i s tím, že se společnost smířila s deficity a politika předbíhá ekonomická hlediska.

„Také je zde vliv nejrůznějších zájmových skupin závislých na veřejných penězích a v neposlední řadě stále více nároková společnost mající pocit, že stát má kompenzovat a hradit téměř cokoliv. To jsou fenomény a trendy posledních mnoha let,“ zdůraznil.

Všichni výše zmínění poslanci zároveň Novinkám řekli, že i když neradi, ruku pro návrh rozpočtu pravděpodobně zvednou. „Jakkoliv to nebude s žádným nadšením, žádná lepší alternativa k dispozici nebude,“ podotkl například Skopeček.

Kohajda však zdůraznil, že předpokládá, že v rámci projednávání vládního návrhu rozpočtu ve Sněmovně budou hledat další možnosti úspor na chodu státu. „Podle výsledků těchto jednání se rozhodnu o svém hlasování,“ přiznal.

Podle dostupných informací na nižší schodek tlačila koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), která prosazovala deficit kolem 230 miliard korun. Piráti a STAN ale chtěli mnohem větší číslo, a to až kolem 270 miliard.

I přes finální kompromis ale nejsou s výsledkem spokojeni ani někteří zástupci hnutí STAN.

„Za nás bylo zásadní udělat konsolidaci veřejných financí v co největším objemu. Zároveň jsme nebyli ochotni přistoupit třeba na podfinancování školství, protože vzdělání je naší prioritou a mělo by být prioritou i celé vlády,“ řekla Novinkám poslankyně a členka rozpočtového výboru Barbora Urbanová (STAN).

Ministři hnutí podle ní šetří na všech resortech „maximálně“.

„Ale musíme si uvědomit, že mezi lety 2018 a 2022 rostly výdaje státního rozpočtu o 42 procent a příjmy jen o 16 procent. S tím se musí pracovat, musí se to napravit, ale také víme, že se to nenapraví tupým škrtem na lidech a na budoucnosti naší země,“ upozornila.

Pro rozpočet prý zvedne ruku pouze v případě, pokud uvidí, že nejsou podfinancované „strategické resorty“, které zajišťují budoucnost a bezpečnost země. „A zároveň na jiných resortech uvidím smysluplné šetření,“ dodala.

Naopak Piráti jsou s výsledkem deficitu spokojeni. „Já jsem docela rád, že vláda ten původní odhad revidovala, protože to by vedlo jedině k tvrdým plošným škrtům, které by nikdo nedomyslel do důsledku,“ řekl Novinkám předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

„Ty by se nám mohly vrátit jako bumerang s druhou recesí, jako to bylo za Kalouska. Dodrželi jsme také slib, že nebudeme dělat žádné asociální kroky,“ dodal Michálek s tím, že podle něj jde o „rozumné tempo snižování dluhu“.

Poslanci si na návrh koalice odhlasovali jednání po 19. i 21. hodině, tedy lze předpokládat, že první čtení potrvá nejdéle do úterní půlnoci.

Opoziční ANO se však podle šéfky poslaneckého klubu Aleny Schillerové i přes nesouhlas s návrhem obstruovat nechystá.

„Radši, ať má Česká republika špatný rozpočet, než aby neměla žádný,“ uvedla s tím, že zablokovat zákon nechce. Zároveň ale plánuje apelovat na ministerstvo financí, aby návrh stáhlo a připravilo novou makroekonomickou předpověď. Vystupovat k zákonu plánuje i druhé opoziční hnutí SPD.

Stanjura už dříve řekl, že v prvním čtení předpokládá spíše obecnou politickou debatu o celkových parametrech rozpočtu. Ohledně případných přesunů v rozpočtu byl zdrženlivý.

„Budeme posuzovat jednotlivé pozměňovací návrhy, ale určitě to nebudou přesuny desítek miliard,“ zdůraznil. Sněmovna by podle něj mohla finálně schválit rozpočet do konce listopadu.