Článek
Topolánek uvedl, že požadavky ministerstev kultury a školství byly podle něj když ne přímo uspokojeny, tak alespoň částečně vyřešeny. "Mám pocit, že skoro jedna miliarda (půjde) do kultury, ale to je spíš otázka na ministra kultury," řekl.
V původním návrhu rozpočtu na příští rok vláda počítala s výdaji na kulturu ve výši 6,7 miliardy korun, což je asi o 1,2 miliardy korun méně než v letošním roce. Podle návrhu měla být suma, kterou stát věnuje v příštím roce na kulturu, jen 0,59 procenta státního rozpočtu. A to v době, kdy závazkem vlády je zvyšovat výdaje na kulturu až na jedno procento. Letos to bylo 0,77 procenta.
Hlasování pro červnový návrh se zdrželi jen tři ministři - kromě Václava Jehličky ještě Džamila Stehlíková a Martin Bursík. Ministr kultury od uveřejnění návrhu upozorňoval na to, že výrazné snížení rozpočtu resortu by se negativně projevilo zejména v podoře živého umění; začal také uvažovat o úsporách například slučováním či rušením některých příspěvkových organizací.
Na platech pracovníků v kultuře nelze více šetřit
Před několika dny sdělil, že stále intenzivně jedná s ministrem financí. Pokud by se ale měl rozpočet na kulturu snižovat podle červnového návrhu, Jehlička by pro něj nehlasoval. Ministerstvo kultury se vyjadřovalo v tom smyslu, že kdyby sněmovna původní vládní návrh v této podobě přijala, mohla by být ohrožena realizace řady významných kulturních akcí v oblasti živého umění. Právě v oblasti grantů, které jsou významným příspěvkem pro výtvarné umění, hudbu, divadlo, tanec a literaturu, by totiž návrh přinesl významnou změnu. Na ně měla být vyčleněna necelá pětina jejich letošní výše.
Úvahy o tom, zda by nebylo možné spořit spíše na mandatorních výdajích, Jehlička komentoval tím, že výdaje na provoz úřadu se již snížily v letošním roce. Platy státních zaměstnanců v oblasti kultury, kterých je kolem 7000, jsou průměrně 17 000 korun, tedy pod hodnotou průměrného platu v ČR.
Jehlička stále věří, že při projednávání rozpočtu ve sněmovně bude suma pro jeho resort navýšena. Chce své vládní kolegy přesvědčovat o tom, že kultura je kapitálem, do něhož je třeba investovat. Každá koruna vložená do kultury se dvakrát zhodnotí, říká s odkazem na takzvaný multiplikační efekt, kdy na investici do kulturního statku se "nabalují" investice do dalších služeb.