Rozhodnou schopnosti, ne titul. Podmínky pro státní úředníky čeká změna

Poslanci a poslankyně si u změny pravidel pro státní úředníky vytyčili stejný cíl jako mnohokrát předtím – přivést na úřady větší konkurenci, a tedy mít větší možnost vybírat ty nejlepší.

Paradoxně v této souvislosti může znít, že podstatou má být snížení formálních kvalifikačních nároků na některá pracovní místa. Jedním z hlavních pilířů zákona je totiž ustoupení od striktního lpění na vysokoškolských titulech ve služebních pozicích, kde by mohla stačit jen doložená praxe a znalosti.

V praxi totiž platí, že přednost dostane ten, kdo splní kvalifikační podmínky, a ten, kdo je nesplní, i když potřebné znalosti má, ostrouhá. Problém je také, že nižší platové třídy, kde se vysokoškolské vzdělání nevyžaduje, jsou pro odborníky z praxe neatraktivní. O výjimce má do budoucna rozhodovat nadřízený, který pracovníka bude přijímat.

„Neznamená to, že na místo právníka bude moci vzít někoho bez právního vzdělání. Týká se to spíš lidí v IT,“ vysvětluje místopředseda Starostů Lukáš Vlček.

Právě v rezortu STAN – na ministerstvu vnitra – návrh vznikl. „Jestli chceme digitalizovat, musíme je zaplatit. U některých pozic jsou požadavky na vzdělání v porovnání s tím, jaký plat jako stát nabízíme, absurdní,“ dodal.

Podle něj inspirace vychází právě z praxe v obcích. „Mnohokrát jsem se snažil takzvaně ulovit vysokoškoláka ze stavebnictví, ale stavební firmy nepřeplatím. Dobrým investičním manažerem může být i středoškolák s letitou praxí. To by ve státní správě teď nešlo,“ dodal Vlček, který dlouhá léta působil jako starosta Pacova.

Že zručný „ajťák“ bez titulu může odvést dobrou práci, ukázal i případ nezletilého syna ředitele Cermatu, který se podílel na budování systému pro podávání přihlášek na střední školy.

Druhou velkou změnou v uvažování o státních úřednících je upuštění jejich legendárního „bazénu“. To je místo, kam se na půl roku odkládají nechtění úředníci, a má být první volbou pro ostatní úřady, když někoho s podobnými zkušenostmi hledají. Během té doby berou tito pracovníci 80 procent svého platu.

Původně to měl být jakýsi záchranný kruh pro ty, kteří se znelíbili svým nadřízeným, a jistota pro lidi, kteří svou kariéru spojili se službou pro stát. Padají sem ale i lidé, kteří byli „odejiti“ kvůli neschopnosti a jichž se stát jen těžce zbavuje. Novela počítá s tím, že se doba ochrany zkrátí z šesti měsíců jen na tři.

Důvod? Větší rozhýbání pracovních možností a aby stát nedržel zbytečně ty, které nechce. A dále úspory. „V této pozici bylo v posledních dvou letech v průměru 100 lidí. Počet se odvíjí od rušení služebních míst,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Největší organizační změnou pak má být převedení agendy státní služby přímo pod premiéra. Státní tajemníky na ministerstvech by pak nově místo vlády měl jmenovat i odvolávat nejvyšší státní tajemník. A vzniknout má nezávislá služební komise jmenovaná vládou, která bude řešit případné spory.

Novela vedle toho zavádí možnost „gentlemanské dohody“ při odchodu. Pokud s tím bude souhlasit ministr, může se vyšší úředník dohodnout na odchodu ze služby s náhradou šestinásobku platu. Změna má usnadnit dobrovolný a vzájemně dohodnutý odchod manažerů v případě, že nebudou chtít spolupracovat s novým vedením.

Opozice zatím na novelu pohlíží skepticky. Podle garantky zákona pro hnutí ANO Zuzany Ožanové je její cíl jen umožnit jednodušeji vyhodit lidi z práce. U výjimky v kvalifikaci má výhradu, že to není systémové řešení. „Zaplaťme lépe lidi, než abychom snižovali nároky na vzdělání,“ říká. U zkrácení doby, kdy úředníci čekají na svou „druhou šanci“, zásadní výtky nemá. Co jí ale vadí, je osvědčovací doba, což je další novinka. Podle Ožanové obchází pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Její podstata je, že tři měsíce je úředník na novém místě v novém úřadě jen na zkoušku.

Vládní poslanci navzdory kritice od opozice poslali v pátek novelu do druhého čtení.

Vláda v tomto volebním období mění služební zákon již podruhé. Během kampaně ve volbách v roce 2021 totiž slibovaly strany tehdejší opozice „deagrofertizaci“. Když pak skutečně vládu Andreje Babiše vystřídaly, přišly na to, že služební zákon úředníky z dob vlády socialistů a hnutí ANO v jejich pozicích „zabetonoval“. Noví ministři si tak na své úřady dovedli jen velice úzké týmy a z „deagrofertizace“ až na pár nejkřiklavějších případů sešlo.

Změna zákona alespoň zrušila rozdělení ministerských náměstků na politické a odborné. Rozloučení se s nechtěným úředníkem ale zůstalo nesnadné, a to i kvůli již zmíněnému „bazénu“.