Článek
Muži a ženy se domnívají, že rozvod či rozchod zlepšil jejich možnosti dělat to, co chtějí, a vrací jim svobodu rozhodování o svém vlastním životě. Kolem 20 procent žen se domnívá, že se zlepšil jejich zdravotní stav, o tomtéž je přesvědčeno šest procent rozvedených mužů.
U mužů i žen se výrazně zvyšuje možnost zlepšit svůj společenský život a možnost udržovat kontakt s přáteli. Kladně tento dopad rozvodů a partnerských rozchodů pociťuje 40 procent mužů a 44 procent žen. Vyplývá to ze studie Muži, ženy a dopady rozpadů partnerských vztahů, publikované na webu Sociologického ústavu.
V Česku se rozpadá 47 procent manželství a partnerských vztahů. Ve srovnání s Evropou patříme mezi rozvodové rekordmany. Podle socioložky Jiřiny Šiklové se růst rozvodů projevuje ve všech zemích, kde ženy mají své vlastní příjmy a dokážou být ekonomicky soběstačné.
„Návrh na rozvod podávají ve dvou třetinách případů právě ženy,“ uvádí socioložka Marta Vohlídalová.
Radikálně se mění finanční situace
Radikálně se po rozvodu ale mění ekonomická situace. Ekonomické dopady rozvodů se však promítají u mužů a žen rozdílnými dopady a rozdílnou intenzitou. Podle studie dojde u 46 procent rozvedených žen ke zhoršení jejich finanční situace. Tentýž dopad deklarovalo ve výzkumu 16 procent mužů.
Bytová situace se zhorší u obou pohlaví přibližně stejně – problémy s bydlením má čtvrtina z celkového počtu rozvedených. Naopak rozvodem si v bytových záležitostech polepší osm procent mužů a 15 procent žen. Možnost získat lepší zaměstnání se zhorší u 14 procent žen. Zde má tento výsledek vazbu na to, že děti zůstávají po rozvodu s matkou. O ženy pečující o děti je pak na českém trhu práce minimální zájem. Zhoršení své šance získat lepší zaměstnání pociťuje přes pět procent mužů.
Část otců ztratí zájem o děti
Rozvod je trauma především pro děti, pokud ve vztahu jsou. Rozvod ve 36 procentech případů negativně poznamenává vztah otců k dětem, v téměř deseti procentech vztah dětí k jejich matkám.
Přestože roste počet párů, které se o děti starají společně po rozvodu či se společně domluví na střídavé péči, sociologický výzkum z roku 2007 potvrdil, že řada mužů se po rozvodu vyhýbá placení alimentů a o své děti ztrácí po rozvodu zájem. Buď navazují nový vztah, nebo ztráta častého kontaktu s dětmi oboustranně působí na oslabení vztahu.
Žít na psí knížku se nevyplácí
Sociologové současně potvrdili, že život tzv. na psí knížku, tedy soužití bez oficiálního rámce manželství, má menší výdrž a rozpadá se častěji než klasické manželství. Představuje tedy méně stabilní formu soužití, a to bez ohledu na to, že mladí lidé zdůrazňují potřebu mít ve svazku určitou míru svobody a prostoru pro vlastní realizaci. To by jim právě neformální soužití mělo poskytovat.
Nesezdaná soužití ale podle sociologů mají menší podporu okolí a na rozdíl od manželství zápasí častěji i s ekonomickými problémy. „Oficiální“ manželé si například společně pořizují byt, dělí se o splácení dluhů a hypoték atd., což u formálního svazku posiluje stabilitu.