Rozbitá čelist i zlomený prst. Čtyři z deseti útoků na Ukrajince zahrnují fyzické násilí

„Ukrajinci a Ukrajinky se s předsudečnými útoky setkávají v různých sférách života. Často řešíme šikanu v bytových domech, zaměstnání nebo veřejných prostředcích,“ uvedla Klára Kalibová, ředitelka organizace In Iustitia, která pomáhá obětem předsudečného násilí. „Ukrajince jsme jako klienty do roku 2022 téměř neznali. Řešili jsme jeden případ útoku za rok, někdy nebyl ani jeden,“ popsala Kalibová.

Situace se změnila s ruskou agresí na Ukrajině, která začala 24. února 2022 a v důsledku které se statisíce uprchlíků přesunuly z napadené země do Česka. Od té doby organizace poskytla podporu 179 obětem, které byly napadeny kvůli své ukrajinské národnosti. Šlo například o právní pomoc nebo terapii.

„Poškození po útocích přijímají různá ochranná opatření. Přestávají na veřejnosti mluvit ukrajinsky, snaží se být neviditelní, to pak vede k pocitu nepřijetí a frustrace,“ popsala Kalibová.

Podle policistů počet útoků na Ukrajince meziročně výrazně poklesl. „V roce 2023 jsme evidovali 115 útoků na osoby s ukrajinskou státní příslušností, objasněno jich bylo 55. Loni jsme zaznamenali 71 případů a objasnili 51,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

K tomu je Kalibová skeptická. „Nedomnívám se, že útoků ubylo. Myslím, že se lidé neobracejí na policii,“ poznamenala. Statistiky její organizace vycházejí jak z případů, kdy se na ně obrátili sami poškození, tak z informací z veřejných zdrojů.

I tyto údaje vykazují jistý pokles, byť méně výrazný. Zatímco v roce 2020 zachytila organizace tři incidenty a v roce 2021 rovněž, o rok později už to bylo 41 případů, poté 31, loni 29.

Nejčastěji se jedná o slovní násilí, to je přítomné v 73 procentech případů. Následuje však násilí fyzické, které se vyskytuje u 41 procent útoků na Ukrajince kvůli národnosti.

Před dvěma lety byla například napadena dvojice Ukrajinek na pouti v Plasích. Muž se nejdříve zeptal, zda jsou z Ukrajiny, následně je napadl. Jedna z žen utrpěla otevřenou zlomeninu čelisti a dále zlomeniny lícní kosti a nosních kůstek.

Výroční zpráva In Iustitia zmiňuje i případ chlapce, který je kvůli ukrajinské národnosti neustále šikanován, spolužáci mu několikrát zničili mobilní telefon a při fyzickém napadení mu zlomili prst.

Loni v listopadu zase seniorka slovně zaútočila na dvě děti ve věku čtyř a pěti let kvůli jejich národnosti. Kromě jiného na ně ukazovala prostředníček a říkala jim: „Dobře, že vás Putin zničí.“

„Zaznamenali jsme i fyzické útoky dospělých na děti,“ uvedla Kalibová. Většina všech předsudečných útoků na Ukrajince se stala v Praze, konkrétně 56 procent, dále v Jihomoravském kraji (10 %) a Plzeňském (9 %).

Po vypuknutí války výrazně vzrostl také útok na ruské občany u nás. Před konfliktem jich byly jednotky ročně, v roce 2022 však došlo k 26 útokům na Rusy. O rok později už ovšem organizace nezachytila žádný, předloni došlo ke dvěma a loni opět nebyl ani jeden.

Agresi kvůli národnosti postihuje hned několik paragrafů trestního zákoníku, například hanobení národa nebo podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Třeba u ublížení na zdraví viníkovi přitíží, pokud se ho dopustil kvůli národnosti oběti. V takovém případě mu hrozí jeden až pět let za mřížemi.

Momentálně se u nás nachází přes 397 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, spolu s dlouhodobě žijícími Ukrajinci je příslušníků této národnosti u nás 589 tisíc. Platí přitom, že uprchlíci už do státního rozpočtu více přispívají, než z něj čerpají. Loni přispěli 23,5 miliardy korun, vyčerpali o osm miliard méně.