Článek
A protože policie, zdá se, chytila druhý dech, nikdo netuší, kde se seznam zkorumpovaných rozhodčích a korumpujících bafuňářů zastaví. A nezastaví se pravděpodobně jen u lidí kolem fotbalu, protože sport a komunální politika vypadají na sehranou dvojku a mračna se stahují nad některými konšely. Vyšetřování na kladenské radnici mělo co dělat s kladenským hokejovým klubem, v Uherském Hradišti (Synot) je kvůli rekonstrukci a pronájmu stadionu vyšetřován starosta.
Však zpátky na hřiště. Situace je tam neradostná i radostná zároveň. Neradostně se potvrzuje, že obecné tušení o podplacených rozhodčích bylo oprávněné, radostná je zpráva, že se to konečně vyšetřuje. Je to jasné. Jenže jak komu. Přiznám se, že uplácení ve fotbale je tak složité, že jeho smyslu nemohu se jaksi dobrat.
Rozumím tomu, když sudí vezme peníze, aby proti jednomu mužstvu nařídil nespravedlivě penaltu, když přehlédne pár ofsajdů. Když dostane třicet tisíc za to, že dá nebezpečnému útočníkovi nespravedlivě červenou, aby ten proti jistému mužstvu nemohl za týden nastoupit. Když vyloučí nejlepšího beka. Když za peníze dovolí slabšímu mužstvu zdržovat hru a pak nenastaví čas.
Ten skutečný děs mě však jímá, slyším-li, že sudí brali peníze i za to, aby pískali "rovinu," tedy poctivě. Znamená to snad, že funkcionáři už předpokládají, že sudí je od soupeře zkorumpovaný zmetek, a kupují si nikoli jeho přízeň, ale spravedlivou píšťalku, aby normálně dělal svou práci?
Už se vidím, jak v hospodě posílám úplatek kuchařovi, aby mi dal do koprové omáčky kopr. Jak strkám bankovku navíc taxikáři, aby při jízdě točil volantem. Se stejnou "logikou" můžeme uplácet poslance, aby si nezapomněli zvýšit platy.
Už to mám, ono vlastně vůbec není třeba nechávat se uplácet za nadržování. Stačí mít jen špatnou pověst a ve skutečnosti dělat "rovinu", on už to někdo rád zaplatí.
PRÁVO 12. května