Roste spotřeba léků na bolest a deprese. Úlevu v nich hledají hlavně starší ženy

Řada z nich ale postupně bez většího povšimnutí překročí únosnou hranici. Už nestačí jedna pilulka ani dvě. „Pozorujeme trvalý nárůst počtu lidí zneužívajících léky anebo s problémy, které přerůstají v závislost,“ řekl Právu primář Kliniky adiktologie v pražské VFN Petr Popov.

Často se jedná o snahu vyřešit problémy, ať už jde o bolest hlavy, nespavost, nebo deprese. Nadužívají se nejčastěji analgetika, sedativa, hypnotika nebo takzvané benzodiazepiny, což jsou především léky na zklidnění a proti úzkosti.

Ty sice podle Popova stále převažují, ale začínají ustupovat jiným. Častěji se objevují závislosti na tzv. z-hypnotikách, lécích na úpravu spánku. „Tam je nárůst velmi výrazný. Vidíme to ale i u analgetik, včetně opioidních,“ dodává adiktolog.

Data, která Právu poskytl Státní ústav pro kontrolu léčiv ukazují, že v roce 2018 bylo na eRecept vydáno zhruba 2,5 milionu balení opioidních analgetik, což může být mírně zkresleno tím, že systém eRecept teprve začínal a do loňska se ještě vysoce návykové léky vydávaly na papírový recept s modrým pruhem. V roce 2019 už to bylo 3,2 milionu a loni téměř 4 miliony balení. Poslední tři roky jsou počty podobné. Naopak od roku 2020 mírně klesá celková spotřeba léků užívaných v psychiatrii a na úzkosti.

Před nebezpečným vývojem varovala i loňská Souhrnná zpráva o závislostech, podle které 15 procent Čechů má u psychoaktivních léků problém s užíváním. Sedativa a hypnotika bral k roku 2021 problematicky víc než milion lidí.

Výjimkou nejsou ani děti. Zkušenost s léky na uklidnění nebo spaní bez doporučení lékaře uvedlo 17 procent středoškoláků. Když se to spojí s braním dalších léků nebo drog či alkoholem, vzniká život ohrožující mix.

Ne vždy to ale musí skončit závislostí. Velkým rizikem, do kterého se člověk pouští při dlouhodobém a zvýšeném braní léků je, že zkrátka přestanou plnit svou roli.

Vzniknout může časem i chronická bolest hlavy, s čímž se neurolog Tomáš Nežádal z Ústřední vojenské nemocnice běžně setkává. „Neřekl bych, že případů přibývá, spíš se víc odhalují. Víc se na to myslí. S dostupností biologické léčby se pacienti častěji dostávají do specializované péče,“ míní.

Od roku 2018 setrvale roste spotřeba léků na bolest a horečku, jak ukazují data lékového úřadu, což je ovlivněno vedle nadužívání především sezonní nemocností a covidem.

S řešením by se mělo podle Nežádala začít přes prevenci. Lékař nebo lékárník by měl zdůraznit, že u přebíraných léků hrozí nadužívání.

„Druhá věc je, že musíme školit praktiky, kteří mají pacienty nadužívající léky, aby to sledovali, sledovali i svou preskripci u triptanů (léky na migrénu) a posílali je do odborné péče,“ poznamenal Nežádal. Podle organizace Migrena-help je ale inovativní léčba stále pro mnoho pacientů obtížně dostupná.

Achillovou patou u závislostí na psychoaktivních lécích ovšem je, že je může předepsat kterýkoliv specialista. Nejen psychiatr, ale i praktický lékař. Pacient tak může snadno využít neinformovanosti lékaře a vyptat si stejný lék na vícero frontách.

„Lékový záznam je velmi dobrý instrument, který může pomoci v případě, že má lékař podezření na to, že není jediným lékařem, který pacientovi dané léky předepisuje. Nahlédnutím do záznamu to může jednoduše zjistit,“ dodává Popov. Ročně se předávkuje psychoaktivními léky zhruba 40 lidí.