Hlavní obsah

Romům se nelíbí spory politiků o táboře v Letech

Právo, Jitka Götzová
PRAHA

Spory mezi politiky, zda tábor za druhé světové války v Letech u Písku byl koncentrační či sběrný, považují Romové za nešťastné. Soudí, že by to měli posuzovat historici. V Letech přišlo o život přes 300 Romů, na místě nyní stojí vepřín. Několik let se zatím bezvýsledně řeší, co s ním udělat, aby mohla být důstojně uctěna památka tamních obětí.

Článek

Předseda romského sdružení Archeus Štefan Ličartovský na adresu politiků uvedl, že si zřejmě o táboru v Letech buď moc nepřečetli, nebo se neopírají o názory odborníků. "Každý takový tábor je koncentrační, protože člověk je v něm izolovaný, nesvobodný a musí dělat všechno, co mu přikáže dozorce. Pro mne to byl koncentrační tábor," řekl na dotaz Práva.

Podle svých slov prožívá osobně dilema, jak situaci řešit, neboť si uvědomuje, že odstraněním vepřína by lidé přišli o práci. "Vím, že jde o velké peníze, ale stát by měl udělat gesto a dát finanční prostředky na přemístění stavby," podotkl. Sám je pro vybudování jakéhosi skanzenu v Letech, v němž by si lidé připomínali smutné události. "Ten kříž s kameny, který už tam je, to je málo," uvedl.

Také romskému aktivistovi Štefanu Řáhovi z Chomutova se nezamlouvá debata o charakter tábora. "Není co řešit, protože Romové tam přišli o život a každopádně by tam měla být uctěna jejich památka," řekl Právu. Řešení vidí v přemístění vepřína nebo ve změně výroby. Vlastník by mohl zaměstnat Romy, míní.

Dodal, že by mohla pomoci EU, když to "každému leží v žaludku". Obdobně soudí i Eva Gáborová z Prahy: "Je to velká ostuda a každopádně by to mělo být památné místo." 

Nepohrdat oběťmi

Předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý je přesvědčen, že každému je "šumafuk", o jaký šlo tábor, ale podstatné podle něj je, že tam umírali lidi. "Měli bychom se dívat do budoucna. Památník tam sice je, ale dokud tam stojí vepřín, tak se pohrdá oběťmi," řekl na dotaz Práva.

Odmítl kritiku Česka od europoslance Milana Horáčka (za německou stranu Zelených). "Nevidím to z jeho strany jako pomoc českým Romům, ale snahu rozeštvat české Romy a vládu. Za konstruktivní bych považoval, kdyby Horáček přispěl k řešení, jak prasečák vykoupit a posunout ho dál, aby lidé nepřišli o práci," poznamenal.  

Karásek spoléhá na premiéra

Optimističtěji je naladěn k vyřešení problému po nástupu premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) vládní zmocněnec pro lidská práva, místopředseda US-DEU Svatopluk Karásek. Ten má pro kabinet zhruba po osmi letech debat znovu zmapovat situaci. "Mluvil jsem s ním (Paroubkem). Pověřil mne, abych připravil první zásadní sondu, kolik by to stálo," řekl.

Rozruch nejen mezi Romy vyvolalo vyjádření prezidenta Václava Klause, že v Letech nebyl tábor v pravém slova smyslu "koncentrační" a že byl původně určen "pro ty, kteří odmítli pracovat" a zdaleka prý nebyl jen romský.

Obdobný názor vyslovil i europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM). Naopak Paroubek s odkazem na podklady, které má, prohlásil, že to "byl koncentrační tábor, ze kterého byli lidé posíláni do táborů likvidačních". Současně uvedl, že by dal přednost variantě, kdyby se stovky miliónů korun, které by přemístění vepřína mohlo stát, raději použily na vzdělávání mladých Romů.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám