Článek
"Zastrašování a násilné útoky proti Romům pokračovaly. Evropské centrum pro práva Romů zaznamenalo žhářské útoky na romské domácnosti, protiromská shromáždění a další útoky," uvádí část zprávy věnovaná Česku.
Vláda podle mezivládních institucí, nevládních organizací a expertů na lidská práva nebyla schopna přijmout dostatečná opatření, která by zamezila segregaci romských dětí ve školách. AI v této souvislosti připomněla březnový odchod ministra školství Josefa Dobeše a závazek jeho nástupce Petra Fialy, který přislíbil odstranit překážky v rovném přístupu romských žáků ke vzdělání.
Rada OSN pro lidská práva v říjnu v rámci svého hodnocení Česko vyzvala, aby segregaci romských žáků odstranilo. Ministerstvo zahraničí tehdy v tiskovém prohlášení uvedlo, že kromě kritických komentářů rada také ocenila dosavadní úsilí v oblasti integrace Romů.
Výbor ministrů Rady Evropy zase v prosinci uvedl, že v Česku je patrný jen velmi malý posun při řešení příčin diskriminace romských školáků. Ocenil ale závazek vlády s touto segregací skoncovat.
Nedostatky shrnuje zpráva AI také v oblasti romského bydlení, kterým vévodí ostravské ghetto Přednádraží, kde v srpnu více než 300 rodin čelilo hrozbě nuceného vystěhování. AI konstatovala, že rozhodnutí o vystěhování stanovilo lhůtu 24 hodin pro dobrovolný odchod a že nabídnuté dočasné ubytování v ubytovnách bylo nevyhovující, předražené a přeplněné.
Úředníci stavebního úřadu byli v pondělí na obhlídce všech deseti domů v ghettu, aby zjistili, v jakém jsou stavu. Vpravo na snímku dům, který půjde k zemi.
Kritika zadržování azylantů
Nevládní organizace kritizovaly Česko i kvůli zadržování žadatelů o azyl a kvůli tomu, že neexistují účinné právní nástroje nápravy této praxe. Zpráva připomíná, že úřady nadále vyšetřovaly kauzu takzvaných stromkařů kvůli možnému obchodu se zahraničními dělníky a že se celé řízení značně protahuje.
AI se zmiňuje i o verdiktu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který v říjnu rozhodl, že ČR neprávem zadržovala na ruzyňském letišti gruzínského žadatele o azyl Artura Buišviliho.
Na pranýři jsou i USA a Rusko
Lidská práva jsou porušována i v dalších zemích včetně Ruska, Číny a USA, uvedla Amnesty. Na 112 zemí své občany mučilo, nejméně 101 jich porušovalo právo lidí na svobodné vyjadřování a 57 zemí poslalo do nápravných zařízení neprávem odsouzené.
Spojeným státům AI vyčetla 43 poprav za uplynulý rok a také zadržování osob podezřelých z terorismu na vojenské základně Guantánamo.
"V roce 2012 byl svět svědkem celé škály mimořádných situací na poli lidských práv. Velké množství lidí bylo kvůli své bezpečnosti na útěku nejen v rámci států, ale prchalo i přes hranice," uvedla AI. "Další rok ztratili kvůli válečnému konfliktu třeba Syřané – a svět dál přihlížel tomu, jak tamní armáda a ozbrojené síly pokračují v útocích na civilisty, mučení, mizení lidí a držení rukojmích."
Po celém světě má 15 miliónů lidí status uprchlíka a na počátku loňského roku bylo 12 miliónů lidí bez střechy nad hlavou. Zpráva uvádí, že pro běžence je mnohem obtížnější překročit hranice než pro zbraně, před kterými prchají.