Článek
Vládní zmocněnec pro radar Tomáš Klvaňa tvrdí, že vláda Mirka Topolánka z počátku při informování občanů pochybila, teď už je vše na dobré cestě a jeho tým spustí na podzim vysvětlovací kampaň.
A co podstatného je známo rok od první rozsáhlé medializace výstavby části protiraketové obrany USA u nás? Od ledna se ví, že Američané chtějí postavit radar v Brdech. Vláda tvrdí, že je zdravotně nezávadný. Zařízení má stát u obce Trokavec, kde bydlí 87 lidí a deset dětí. Právě její starosta Jan Neoral se stal nejhlasitějším kritikem plánů. Za půl roku se k němu přidaly desítky jeho kolegů z okolních obcí. Dalším odpůrcem amerických plánů je iniciativa Ne základnám, která od loňského roku zaštiťuje největší protesty v republice.
Oba tábory spolupracují a shodně tvrdí - politici nemohou tak důležitou věc rozhodnout proti vůli jejich voličů. Podle průzkumu veřejného mínění je proti radaru v průměru 65 procent Čechů, napříč politickým spektrem. Jejich počet stále narůstá.
Problémy s Ruskem
Vláda dává jasně najevo, že jejím cílem je radar prosadit bez ohledu na voliče. Argumentuje bezpečnostními hledisky a hrozbou přicházející z nestabilních regiónů. Hlasovat o jeho výstavbě by se mělo podle ideálních plánů Topolánkova kabinetu už v lednu 2008. Zařízení v ceně 1,5 až 2,7 miliardy korun by pak mohlo stát v Trokavci v letech 2011 - 2012.
Jisté je, že už americké plány ve střední Evropě výrazně vyhrotily česko-ruské vztahy. Na jaře se o tom přesvědčil na návštěvě Moskvy český prezident Václav Klaus, jenž čelil výtkám svého ruského protějšku Vladimira Putina. Ten vše přirovnal k hrozbě raket Pershing, jež NATO instalovalo v západní Evropě na počátku 80. let.
Spor o referendum
Od začátku diskusí média spekulují o možnosti vypsání referenda. Avšak v ČR o něm chybí stále zákon, musel by ho přijmout parlament. Snaha ČSSD o jeho prosazení letos v červnu ve Sněmovně neprošla kvůli síle koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených (SZ).
SZ přitom lavíruje na hraně předvolebního programu. Do voleb šla s cílem posílit přímou demokracii a zákon o obecném referendu přijmout. U radaru však její špičky vystupují jako loajální členové Topolánkovy vlády. A to i přes rok staré usnesení republikové rady zavazující poslance podpořit radar jen, bude-li součástí společné obrany NATO. To je však zatím nejisté.
Snahy Topolánkova kabinetu měla v červnu podpořit návštěva prezidenta USA George W. Bushe v Praze. Do povědomí veřejností se z ní asi nejvíce zapsala píseň zpěváka Jana Vyčítala a ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL) Dobrý den, prapore hvězd a pruhů. Bush ji dostal na CD. Parkanovou za to kritizovala jak opozice, tak koaliční kolegové.
| Co politici také řekli: |
| "Nepředpokládáme, že by výstavba základny přinesla, byť jen krátkodobé, zhoršení česko-ruských vztahů." - tehdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL), září 2006. |
| "Nikdo z nás není nyní pro, nikdo z nás není proti radaru. Takhle otázka nestojí. Jsme součástí koalice a snažíme se korigovat podobu jednání s vládou USA. Chceme, aby akceptovala to, že radar nebude výhradně bilaterální záležitostí, ale bude budoucí součástí obrany NATO." - šéf zelených Martin Bursík, březen 2007. |
| "Je lepší mít politika čitelného a zpívajícího než toho, o kterém se neví, co si myslí." - ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) o písni pro Bushe, červen 2007 |
| "Je to ruská hra, která se nás příliš netýká." - ministr zahraničí Karel Schwarzenberg o ruských výhrůžkách, že na rozmístění amerického systému odpoví zaměřením raket na ČR a Polsko. |