Rok pandemie. Teď útočí mutace

Česko se v pandemii, která nebývale zasáhla do fyzického i psychického zdraví národa, výrazně zbrzdila jeho ekonomiku a stála životy už dvaceti tisíc lidí, potácí už rok a světlo na konci tunelu zatím není příliš vidět. Mezi prvními třemi případy byl muž, který se vrátil služebně z Itálie, americká studentka, která v Praze pobývala se svou kamarádkou, a muž z Ústecka, jenž byl s celou rodinou v Itálii na horách.

Nemoc covid-19, která klinickým průběhem připomínala epidemii SARS z let 2002–2003, už v té době dva měsíce děsila celý svět, v Evropě byly první případy zaznamenány koncem ledna. V Česku se jí nejprve dostalo z nejvyšších míst spíš zlehčování.

Už 28. ledna se poslanec a zdravotnický expert opoziční ODS Bohuslav Svoboda pokusil vnést téma koronaviru jako bod jednání Sněmovny, ale neúspěšně, vládní koalice se postavila proti. „Není důvod k jakékoli panice,“ řekl tehdy na plénu ministr Vojtěch.

Česku se nákaza koronavirem dlouho vyhýbala. Devětadvacátého února, tedy den před zmíněnou tiskovou konferencí, tehdejší náměstek ministra pro zdravotní péči Roman Prymula v rozhovoru pro Právo řekl, že zatím se v ČR neobjevil jediný pozitivní vzorek. „Česko se nemusí bát, ale musí být ostražité a připravené,“ řekl. Prorokoval také, že u nás nedojde k uzávěře ekonomiky. Druhý den bylo ale už všechno jinak.

Infekce se v březnu šířila v České republice po desítkách nově nakažených denně, virus si tehdy vozili do Česka zejména výletníci z lyžařských středisek v Itálii. Brzy se ukázalo, že chybí potřebné roušky, přes předchozí vládní ujišťování, že ochranných pomůcek je dost. Češi si roušky začali masivně šít sami.

Vláda Andreje Babiše zareagovala na blížící se pandemii velmi rychle. Jedenáctého března uzavřela školy, o den později vyhlásila nouzový stav. O dva dny později se zavřely restaurace a většina provozů, 16. března vláda zavřela hranice. Týž den se z covidu v Česku vyléčili první tři pacienti, měli dvakrát za sebou negativní PCR test.

Dnes se má obecně za to, že po deseti dnech od propuknutí nákazy už člověk není infekční, ačkoliv může být stále pozitivní. Tento týden vláda však rozhodla, že od března budou opět platit čtrnáctidenní karanténa a izolace, které dlouho platily loni. Může za to obava z agresívní britské a zejména jihoafrické mutace viru.

První oběť koronaviru v Česku přišla 22. března, šlo o pětadevadesátiletého muže s dalšími nemocemi. Jarní vlnu se dařilo až do léta držet na uzdě: vrchol přišel 11. dubna, kdy bylo v ČR 4585 nakažených, posléze začala infekce klesat. Nouzový stav skončil 17. května, postupně se začala rozvolňovat protiepidemická opatření.

Během května a června přibývali nakažení po desítkách denně, křivka se ale začala zvedat začátkem léta. A to i přesto, že 1. července mnoho lidí, včetně některých opozičních politiků, slavilo na pražském Karlově mostě u půlkilometrového stolu „konec pandemie“. Jak se později ukázalo, veselí bylo velmi předčasné.

Už v letních měsících začala infekce koronavirem nabírat na síle. Nejprve se covid začal šířit v dolech na Karvinsku, koncem července se nákaza objevila v pražském tanečním klubu Techtle Mechtle. Tam se z jednoho ohniska nakazilo přes dvě stě lidí, a to z celé ČR. A zatímco se v srpnu premiér Babiš vychloubal dnes již zlidovělým výrokem, že ČR je „best in covid“, virus měl Čechům teprve ukázat svou sílu.

Vystřízlivění přišlo už začátkem září, kdy epidemie nabrala na obrátkách. Prvního září už laboratoře odhalily 499 nově pozitivních, což bylo v té době rekordní číslo, a křivka stoupala exponenciální řadou. Od té doby se už čísla nakažených zvedala po tisícovkách až k zatím rekordním 18 tisícům. Pro srovnání: první stotisícovku nakažených Česko překonalo 8. října, tedy sedm měsíců od začátku epidemie. Ke druhé stotisícovce se země dostala už 21. října, tedy jen třináct dní poté.

V polovině října se opět zavřely školy a restaurace, vláda zakázala pít alkohol na veřejnosti a omezila pohyb. Od konce října začal platit noční zákaz vycházení. Rozvolnění začátkem prosince, kdy se opět otevřely restaurace a některé služby, nemělo dlouhého trvání, protože čísla začala opět stoupat. Od poloviny prosince se v ČR začalo testovat i pomocí antigenních testů hrazených zdravotní pojišťovnou.

Na samém konci roku do země dorazily první dvoudávkové vakcíny společnosti Pfizer/ BioNTech a začalo se očkovat. První várku dostali zdravotníci, v polovině ledna se začali očkovat senioři nad 80 let. Nyní se očkuje i dvoudávkovými vakcínami Moderna a AstraZeneca. Už v březnu může přibýt první jednodávková látka Johnson & Johnson.

Celá populace by měla být proočkována do léta, avšak nedostatek vakcín, problémy s organizací a zejména nástup mutací, na něž jsou vakcíny krátké, mohou tento cíl oddálit.

Během pandemie covidu-19 úřadovali v ČR už tři ministři zdravotnictví. Adam Vojtěch rezignoval 21. září, ještě ten den jej nahradil bývalý náměstek Roman Prymula. Ten vydržel v čele resortu jen krátce přes měsíc. Dvaadvacátého října se zúčastnil tajné noční schůzky na pražském Vyšehradě, čímž porušil zákaz vycházení. Premiér Babiš jej vyzval k rezignaci, 29. října jmenoval prezident Miloš Zeman do funkce Jana Blatného, dětského hematologa z brněnské fakultní nemocnice.

Změna se udála i na postu hlavního hygienika ČR. Bývalá hlavní hygienička Eva Gottvaldová byla ministrem Vojtěchem odvolána už 12. března, při vyhlášení nouzového stavu. O jejím konci se spekulovalo už dříve, podle premiéra Babiše svou práci nezvládala. Nahradila ji ředitelka středočeské hygienické stanice Jarmila Rážová.