Rok od tragédie na fakultě: Bolest trvá, otázky zůstávají

Její vedení tvrdí, že nikoli, a přiznalo jako chybu pouze nedostatečnou komunikaci. „Nevím, jestli zklamání, ale určitě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a sami jsme si to i vnitřním šetřením tak vyhodnotili –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mohla být lepší naše komunikace,“ připustil tento týden v rozhovoru pro Seznam zprávy policejní prezident Martin Vondrášek.

V podobném duchu hovořil pro stejný server také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Konkrétní pochybení byla u komunikace a tam se to vyhodnocuje. Ale co se týče samotného zásahu, tak ani úřad vnitřní kontroly, ani GIBS neidentifikovaly nějaké konkrétní pochybení jednotlivce,“ podotkl Rakušan.

Někteří pozůstalí rodiče si však myslí něco zcela jiného. Nejhlasitější a nejostřejší kritičkou je v tomto ohledu Lenka Šimůnková, která v sídle fakulty na pražském Palachově náměstí přišla o svou jedinou dceru – dvacetiletou studentku Elišku.

„U mě to bude pořád o spravedlnosti pro mou dceru a nikdy nepřestanu, dokud se nedozvím kompletní pravdu a dokud ten, kdo opravdu pochybil, nepřevezme plnou odpovědnost za to, že situaci správně nevyhodnotili, podcenili, naprosto nezvládli a snaží se zamlčet pravdu. Také za lži. Měli by být potrestáni za to, že vám lžou do očí. Ale padání hlav nikdo nechce, každý si bude držet svoje křeslo,“ nebrala si servítky v rozhovoru pro Novinky Šimůnková.

Dodnes je v kontaktu zhruba s polovinou rodičů zastřelených studentů. A také oni podle ní nevěří policii a systému, vadí jim prý zamlčování pravdy. „Mají na to stejný názor,“ podotkla Eliščina matka.

Někteří lidé podle ní nemají ve svých funkcích dávno už co pohledávat. Konkrétně zmínila ředitele pražské policie Petra Matějčka, ale také Vondráška i Rakušana. Žádné personální změny se však v souvislosti s fakultou nestaly.

Největší otazník vzbuzuje i po roce od tragédie způsob, jakým policie pátrala po budoucím střelci v centru Prahy včetně sídla samotné fakulty. Postupně vyšlo najevo, že tam byly hlídky už půldruhé hodiny před zahájením střelby, ale prohledaly jen přízemí a část prvního patra, Davida K. nenašly a nadřízený je odvolal k budově FF v Celetné ulici. Tu policie preventivně evakuovala, zatímco sídlo na Palachově náměstí, kde už byl mezitím střelec ukryt ve 4. patře na pánských toaletách, nikoli. Stejně tak tam velitel nezanechal, byť jedinou policejní hlídku.

„Na tom záchodě, kde se skrýval, ho měli najít,“ má jasno Šimůnková. Zmíněné toalety jsou podle ní jen několik metrů od třídy, kam později vrah vpadl a kde začal střílet. V té byla i dcera Eliška.

Kdyby prý policie včas preventivně evakuovala budovu fakulty, ona by si mohla svou dceru vyzvednout venku před budovou živou a zdravou. Doteď míní, že policisté ještě před střelbou podcenili situaci, špatně si mezi sebou předávali a vyhodnotili informace.

Policejní prezidium nicméně tvrdí, že se z loňské tragédie „jednoznačně“ poučilo a má poznatky o tom, na čem je potřeba dál pracovat i přes řadu již přijatých opatření, která „prokazatelně zvyšují připravenost na obdobné mimořádné události“.

„Spolupracujeme s Hasičským záchranným sborem ČR na zavedení systému včasného varování obyvatelstva pomocí technologie Cell Broadcast, díky které je možné varovat obyvatelstvo v řádu vteřin. Předpokládáme jeho zavedení v průběhu roku 2025,“ sdělil Novinkám mluvčí prezidia Jozef Bocán.

Kromě toho přijala policie celou řadu opatření včetně pravidelných cvičení či vzdělávání jak svých příslušníků, tak zástupců státní správy, škol, nemocnic i komerčních subjektů. Podle Bocána se jednalo o stovky cvičení na téma aktivního útočníka i školení k ochraně tzv. měkkých cílů.

Do pohybu se kvůli střelbě na fakultě daly také zákony o zbraních. Zcela nový byl sice napsán ještě před tragickou událostí, po ní se však zákonodárci na znění předlohy zaměřili a schválili ho. Platit začne 1. ledna 2026. Díky němu kromě jiného lékaři uvidí, zda je jejich pacient držitelem zbrojního oprávnění.

Poslance však tragédie přiměla k tomu, aby urychleně přijali ještě novelu stávající zbraňové legislativy. Ta bude platit v mezidobí, než nabude účinnosti zmíněný nový zákon, konkrétně od nadcházejícího 4. ledna do konce roku 2025.

Prodejci budou mít na základě této novely povinnost hlásit podezřelé nákupy zbraní, policisté pak získají větší pravomoc je preventivně zabavit. Budou tak moci činit na základě oznámení orgánu veřejné moci, například starosty nebo ředitele školy, který je upozorní na nebezpečného člověka.

Také vysoké školy napříč republikou po tragické události výrazně posílily svá bezpečnostní opatření. Odmítly však zavádět u vstupů bezpečnostní rámy a turnikety, které by ztížily provoz. Posílen byl například kamerový systém. Všechny oslovené školy se spíše zaměřují na školení zaměstnanců, ale i akademiků, jak se zachovat v případě, že se v budově pohybuje aktivní střelec. Školy také zavádějí systém včasné výstrahy, kdy všichni lidé dostávají SMS zprávy s popisem aktuálního nebezpečí.

Roční výročí s sebou přinese řadu pietních akcí. Ta hlavní se uskuteční v Praze, vzpomínková setkání ale plánují i další univerzitní města.

V metropoli se uskuteční koncert Rok poté a následně se vydá z kostela Nejsvětějšího Salvátora průvod k sídlu fakulty, kde se uskuteční pietní akt. V katedrále sv. Víta na Pražském hradě se bude sloužit mše svatá za oběti střelby. I kvůli zmíněným pietním akcím a samotnému ročnímu výročí střelby chystá policie napříč republikou zvýšená bezpečnostní opatření.

„Připravujeme se na to. Dá se říct, že ve většině univerzitních měst bude minimálně pieta nebo nějaké jiné připomenutí té tragické události… Budeme to intenzivně monitorovat,“ uvedl Vondrášek s tím, že policie bude v okolí těchto míst a v ulicích přítomna ve větší míře.

Přísnější opatření v podobě posílení ostrahy i pracovníků vrátnice v sídle na Palachově náměstí přijala už před dvěma týdny sama Filozofická fakulta UK, jejíž budovy ale budou na výročí uzavřeny.