Článek
Nyní ji umírajícím pacientům předepisuje praktický lékař. Často se ale stává, že ji nevypíše, neboť v daném regionu žádný poskytovatel domácích hospicových služeb není. Odvoz do nemocnic je často rovněž snazší, neboť praktik pak nemusí předepisovat farmaka, mít nad pacientem dohled a nést za něj zodpovědnost.
„Dnes lidé neumírají doma, ale v nemocnicích, kde jim lékaři, aby se ochránili před případnými žalobami ze strany rodin, podávají i drahé léky, které pacientům stejně nepomohou. Mnohdy je jim věnována stejná péče jako ostatním pacientům,“ řekl Právu poslanec VV Jiří Štětina, bývalý záchranář a primář ARO ve Dvoře Králové.
Projekt leží na stole VZP
Domácí hospicová péče je jedním z bodů vládního programového prohlášení. Ve finále by taková změna mohla zdravotnictví přinést značné úspory. Pojišťovny by mohly platit Asociaci poskytovatelů hospicové paliativní péče (APHPP), která by domácí ošetřování umírajících pacientů skrze své členy, firmy a organizace, zajišťovala.
„Rodině či pacientovi by však svoboda volby mezi nemocnicí a domácí péčí zůstala, výhodou by bylo, že by se pro varianty nemuseli rozhodovat podle svých finančních možností,“ konstatoval poslanec.
Jarmila Neumannová z APHPP Právu včera řekla: „Po dohodě s vedením Všeobecné zdravotní pojišťovny jsme pojišťovně předložili dvouletý pilotní projekt. Osm našich členů, tedy poskytovatelů hospicové péče, má garantovat, že domácí péče je levnější, dostupnější a humánnější než dlouhodobá v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN).“
Podle Neumannové jsou v Česku rovněž často umisťováni do LDN i pacienti, kteří celodenní péči v lůžkovém zařízení vůbec nepotřebují a mohli by trávit poslední dny a týdny skutečně doma s rodinou.
„Navíc na akutních lůžkách nemocnic v Česku přebývají i terminálně nemocní pacienti, pro něž je medicínsky i psychosociálně vhodnější a zároveň pro veřejné zdravotní pojištění levnější léčba hospicového typu. Přebývají tam leckdy z jiných důvodů než indikačních a hospicová péče jim není přiměřeně nabízena,“ dodala Neumannová.
Dvě třetiny lidí si přejí zůstat doma
Domácí hospicová péče ve všech regionech je podle ní podmíněna uzavřením smluv mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami. Bohužel však prý asociace naráží na nepochopení pojišťoven, které s jejími členy opakovaně odmítají uzavírat smlouvy a raději hradí dražší péči na akutním lůžku.
Podle informací Práva se i VZP zatím zdráhá, zdali do projektu, který jí leží na stole, půjde. „Pacienti chtějí být v posledních chvílích svého života doma. Z většiny průzkumů za posledních několik let vyplývá, že si to přejí až dvě třetiny z nich. Co se týká projektu, finanční částka je pro první dva roky minimální – 14 miliónů korun,“ dodala Neumannová.
Potíž je v tom, že když takovou péči nepředepíše praktik, tak například jen návštěva sester u lůžka vyjde rodinu nejméně na stokoruny denně. Příbuzní navíc bývají vysíleni několikatýdenní či několikaměsíční intenzívní péčí o blízkého. Ta často zároveň některému z členů domácnosti brání vydělávat si v běžném zaměstnání.
Štětina k nápadu podotkl: „Je třeba spočítat ekonomický dopad. Jestli by to bylo pozitivní pro rozpočet, tak není co řešit.“ Podle něj by praktici tímto krokem přišli o povinnost se o umírající starat.