Článek
Na webu jste zkritizovali vládu, že nepospíchá s rozvolněním sociálně aktivizačních služeb. Terénní služby se otevřou 11. května, denní stacionáře až začátkem června. Jak se pomalé rozvolňování dotýká rodin s dětmi s poruchou autistického spektra?
Rodiny, ve kterých žijí lidé s autismem spojeným s intelektuálním hendikepem jsou dlouhodobě přetíženy velmi náročnou péčí o své blízké. Často fungují v režimu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Jedinou úlevou pro ně mohou být sociální služby.
Jejich kapacity jsou však naprosto nedostačující i bez omezení nouzovým stavem. Uzavřením některých druhů služeb, zejména denních a týdenních stacionářů, se tyto rodiny ocitají na pokraji naprostého vyčerpání. Dopady jsou extrémní jak na pečující, kteří po sedmi týdnech vypjetí nemají sílu bez přestávky pečovat, tak na samotné děti a mladé lidi s kombinovanými postiženími, často právě na osoby s poruchou autistického spektra. Rozvíjí se u nich nejen stres a úzkost, ale i agrese a obtížně zvladatelné stavy.
A co další příbuzní, ti nemohou s péčí pomoci?
Řadě rodin odpadla právě i možnost neformální podpory prarodičů či širší rodiny – kvůli obavě z nákazy jedné či druhé strany. Rodiče ale nemohou nechat děti samotné doma ani využívat možnosti práce z domova. A to je další riziko – kromě absolutního vyčerpání z celodenní 24hodinové péče bez možnosti vydechnutí či odpočinku, dochází často i ke snížení příjmů nebo hrozí ztráta zaměstnání.
Jak na situaci reagují poskytovatelé služeb? Oni terén musí dobře znát.
Někteří poskytovatelé se snaží pružně reagovat na vzniklou situaci a posilují kapacity terénních služeb jako osobní asistenci, snaží se rodinám dodat podporu a pomoc. Různě improvizují a vytváří velmi kreativní a zároveň efektivní řešení, aby rodinám i přes všechna opatření co nejvíce ulehčili.
Nedává ale smysl, aby v současné době, kdy se karanténní opatření vlády rozvolňují, byly některé sociální služby otevřené a jiné zavřené.
Nedává ale smysl, aby v současné době, kdy se karanténní opatření vlády rozvolňují v obchodech, různých službách, při pohybu na veřejnosti, byly některé sociální služby otevřené a jiné zavřené, nebo se otevíraly až za několik týdnů. Je potřeba, aby MPSV urychleně zpracovalo a vydalo metodické pokyny, jak služby provozovat v době pandemie, jak efektivně chránit před nákazou covid klienty i zaměstnance, přizpůsobovat režimy poskytování služeb.
Není na místě poskytovat služby ve skupinách, ale pro individuální kontakt při dodržení karanténních opatření a využití ochranných pomůcek, prostor je. A pro řadu rodin by to představovalo podporu, nutnou pomoc těsně před zhroucením.
Jak na tyto rodiny doléhá situace kolem koronavirové pandemie a restriktivních opatření obecně?
Pochopitelně má řada rodin velké obavy z možné nákazy, bojí se co bude s dětmi či dospělými, pokud oni jako pečující onemocní, kdo se o ně postará, co se bude dít a na koho se mají v takovém případě vůbec obrátit. V některých případech se bojí i o své děti, obzvláště pokud by jejich nákaza znamenala další zdravotní komplikace.
Zároveň ale není možné rodiny nechat tak dlouho bez podpory v péči. Jsou potřeba jasná bezpečnostní a hygienická opatření, dostatek ochranných pomůcek a dostatek informací a zdrojů pro poskytovatele, aby i pro všechny tyto rodiny byla péče dostupná. A to v tuto chvíli může udělat jedině vláda. Pokud tedy nechce čekat, až rodinám dojdou síly a padnou vyčerpáním.
Jednáte s ministerstvem práce a sociálních věcí, jak jednání probíhají?
Ministerstvu jsme předali výsledky hloubkového šetření dopadů současné situace na osoby se zdravotním postižením a na pečující. Jsou zdrcující. Ukazují, že sociální služby patří, stejně jako zdravotní služby, mezi veřejné služby v první linii a jejich výpadek má bezprostřední kritické dopady na jejich klienty.
Účastníme se jednání pracovní skupiny pro rozvolňování restriktivních opatření v sociálních službách. Ministerstvu jsme doporučili, aby otevřelo služby denních a týdenních stacionářů v omezeném režimu, například při snížené kapacitě a aplikaci pravidelného testování zaměstnanců i klientů.
Ministerstvo dílčím způsobem harmonogram upravilo, ale opravdu není možné, aby pečující lidé a jejich děti čekali na otevření stacionářů až na 25. května, respektive 8. června.
Vnímáte argument, že v denních stacionářích nelze uhlídat důkladná hygienická a protiepidemická opatření, a tedy otevírat je nyní je předčasné?
Samozřejmě, že je nutné, aby ve službách nebyl nikdo ohrožován nákazou covid. Musíme se s pandemií ale naučit žít dlouhodobě, bude se v různé intenzitě vracet či opakovat, dokud nebude medicínsky zvládnuta, což může být za rok, či dva. Jinými slovy, sociální služby se musí na pandemii adaptovat a umět pracovat i s klienty, u nichž je podezření z nákazy. Nejde to ale řešit tím, že službu prostě zavřeme.
Musíme mít na papíře provozní režim stacionářů při různých intenzitách pandemie. Služba se podle toho bude proměňovat – ať už režimy poskytování, či kapacitou. A tedy i epidemiologickými opatření v samotných zařízeních.
Jsme mezi dvěma velkými zdravotními riziky. Jedním je covid, druhým jsou dopady karantény na osoby se zdravotním postižením, které – jak vidíme z praxe – mohou být ve stovkách, možná i tisících případů – za určitých okolností stejně extrémní a rizikové. Nejde jedno z rizik ignorovat. A to se při zavření služeb stalo.