Článek
Na webu jste zkritizovali vládu, že nepospíchá s rozvolněním sociálně aktivizačních služeb. Terénní služby se otevřou 11. května, denní stacionáře až začátkem června. Jak se pomalé rozvolňování dotýká rodin s dětmi s poruchou autistického spektra?
Rodiny, ve kterých žijí lidé s autismem spojeným s intelektuálním hendikepem jsou dlouhodobě přetíženy velmi náročnou péčí o své blízké. Často fungují v režimu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Jedinou úlevou pro ně mohou být sociální služby.
Jejich kapacity jsou však naprosto nedostačující i bez omezení nouzovým stavem. Uzavřením některých druhů služeb, zejména denních a týdenních stacionářů, se tyto rodiny ocitají na pokraji naprostého vyčerpání. Dopady jsou extrémní jak na pečující, kteří po sedmi týdnech vypjetí nemají sílu bez přestávky pečovat, tak na samotné děti a mladé lidi s kombinovanými postiženími, často právě na osoby s poruchou autistického spektra. Rozvíjí se u nich nejen stres a úzkost, ale i agrese a obtížně zvladatelné stavy.
A co další příbuzní, ti nemohou s péčí pomoci?
Řadě rodin odpadla právě i možnost neformální podpory prarodičů či širší rodiny – kvůli obavě z nákazy jedné či druhé strany. Rodiče ale nemohou nechat děti samotné doma ani využívat možnosti práce z domova. A to je další riziko – kromě absolutního vyčerpání z celodenní 24hodinové péče bez možnosti vydechnutí či odpočinku, dochází často i ke snížení příjmů nebo hrozí ztráta zaměstnání.
Vláda zmírnila nařízení ohledně nošení roušek
Jak na situaci reagují poskytovatelé služeb? Oni terén musí dobře znát.
Někteří poskytovatelé se snaží pružně reagovat na vzniklou situaci a posilují kapacity terénních služeb jako osobní asistenci, snaží se rodinám dodat podporu a pomoc. Různě improvizují a vytváří velmi kreativní a zároveň efektivní řešení, aby rodinám i přes všechna opatření co nejvíce ulehčili.
Nedává ale smysl, aby v současné době, kdy se karanténní opatření vlády rozvolňují, byly některé sociální služby otevřené a jiné zavřené.
Nedává ale smysl, aby v současné době, kdy se karanténní opatření vlády rozvolňují v obchodech, různých službách, při pohybu na veřejnosti, byly některé sociální služby otevřené a jiné zavřené, nebo se otevíraly až za několik týdnů. Je potřeba, aby MPSV urychleně zpracovalo a vydalo metodické pokyny, jak služby provozovat v době pandemie, jak efektivně chránit před nákazou covid klienty i zaměstnance, přizpůsobovat režimy poskytování služeb.
Není na místě poskytovat služby ve skupinách, ale pro individuální kontakt při dodržení karanténních opatření a využití ochranných pomůcek, prostor je. A pro řadu rodin by to představovalo podporu, nutnou pomoc těsně před zhroucením.
Jak na tyto rodiny doléhá situace kolem koronavirové pandemie a restriktivních opatření obecně?
Pochopitelně má řada rodin velké obavy z možné nákazy, bojí se co bude s dětmi či dospělými, pokud oni jako pečující onemocní, kdo se o ně postará, co se bude dít a na koho se mají v takovém případě vůbec obrátit. V některých případech se bojí i o své děti, obzvláště pokud by jejich nákaza znamenala další zdravotní komplikace.
Zároveň ale není možné rodiny nechat tak dlouho bez podpory v péči. Jsou potřeba jasná bezpečnostní a hygienická opatření, dostatek ochranných pomůcek a dostatek informací a zdrojů pro poskytovatele, aby i pro všechny tyto rodiny byla péče dostupná. A to v tuto chvíli může udělat jedině vláda. Pokud tedy nechce čekat, až rodinám dojdou síly a padnou vyčerpáním.
Jednáte s ministerstvem práce a sociálních věcí, jak jednání probíhají?
Ministerstvu jsme předali výsledky hloubkového šetření dopadů současné situace na osoby se zdravotním postižením a na pečující. Jsou zdrcující. Ukazují, že sociální služby patří, stejně jako zdravotní služby, mezi veřejné služby v první linii a jejich výpadek má bezprostřední kritické dopady na jejich klienty.
Koronavirus tvrdě zasáhl do života malého autisty
Účastníme se jednání pracovní skupiny pro rozvolňování restriktivních opatření v sociálních službách. Ministerstvu jsme doporučili, aby otevřelo služby denních a týdenních stacionářů v omezeném režimu, například při snížené kapacitě a aplikaci pravidelného testování zaměstnanců i klientů.
Ministerstvo dílčím způsobem harmonogram upravilo, ale opravdu není možné, aby pečující lidé a jejich děti čekali na otevření stacionářů až na 25. května, respektive 8. června.
Vnímáte argument, že v denních stacionářích nelze uhlídat důkladná hygienická a protiepidemická opatření, a tedy otevírat je nyní je předčasné?
Samozřejmě, že je nutné, aby ve službách nebyl nikdo ohrožován nákazou covid. Musíme se s pandemií ale naučit žít dlouhodobě, bude se v různé intenzitě vracet či opakovat, dokud nebude medicínsky zvládnuta, což může být za rok, či dva. Jinými slovy, sociální služby se musí na pandemii adaptovat a umět pracovat i s klienty, u nichž je podezření z nákazy. Nejde to ale řešit tím, že službu prostě zavřeme.
Musíme mít na papíře provozní režim stacionářů při různých intenzitách pandemie. Služba se podle toho bude proměňovat – ať už režimy poskytování, či kapacitou. A tedy i epidemiologickými opatření v samotných zařízeních.
Jsme mezi dvěma velkými zdravotními riziky. Jedním je covid, druhým jsou dopady karantény na osoby se zdravotním postižením, které – jak vidíme z praxe – mohou být ve stovkách, možná i tisících případů – za určitých okolností stejně extrémní a rizikové. Nejde jedno z rizik ignorovat. A to se při zavření služeb stalo.