Článek
„Když to nevyjde, zkusí to za rok a nám to doma pomůže při péči o nemocného dědečka a taky si Gábina bude moci přivydělat na studia,“ nakousla nesnáze, přes které se musí početná rodina překlenout, maminka Michaela Boučková, která celé kumpanii s veselým nadhledem šéfuje.
Je poslední týden prázdnin a většina dětí je v deštivém počasí doma. U plotu mě vítá Matouš s Bětkou, hned za vrátky dostávám od klučíka babu a Bětka mi představuje psy, berana a koně.
Těší se jen Matouš
Doma v kuchyni pobývá další velká část rodiny a téma hovoru se stáčí na blížící se školu.
„Matouš je asi jediný, kdo se na to těší,“ usmívá se starostlivá maminka, kolem níž pobíhá všetečný prvňák. Uživit tak velkou rodinu je dost obtížné. Od státu dostávají na nedospělé děti kolem čtyř tisíc, k tomu sedm tisíc mateřskou, zbytek je na otci, který se živí zámečnictvím.
„V zimě nebyla moc práce, tak jsme byli trochu v krizi, ale teď už je to lepší,“ připouští krušné chvilky pětačtyřicetiletá Michaela, která teď myslí na to, že za týden musí být všechny děti přichystané a vybavené pomůckami do školy. Jen představa, že člověk s početnou bandou těch menších dětí vyrazí na nákupy, zkouší několikery bačkůrky, cvičky, teplákové soupravy a další oblečení, by nejspíš mnohé rodiče přivedla k šílenství.
Pracovat musí všichni
U Boučků to ale musí fungovat jinak. Děti, snad kromě nejmladší Kačenky, jsou naplno zapřažené do chodu domácnosti. „Domča už umí kynuté knedlíky a peče koláče,“ chválí maminka třináctiletou dceru. „Já peču, zadělávám těsta, Kája umí housky a Markéta vaří polívky,“ přitaká Dominika. Kluci pomáhají na zahradě a se zvířaty.
Z jedenácti Boučkových dětí se jich do školy chystá sedm.
Maminka rázně řídí domácnost, a když se soukolí zadírá, zabavuje telefony a vypíná internet. Ještě před začátkem školy musí rodina zajistit všem dětem průkazky na autobusy, tisíce korun už padly na kvalitní ortopedické boty, další výdaje budou následovat.
„Nemám to přesně spočítané, ale jenom základní vybavení na začátek školního roku nás vyjde minimálně na 10 tisíc,“ počítá matka jedenácti ratolestí.
K tomu se musí připočítat peníze na obědy, družinu a nejrůznější sešity, kružítka, kalkulačky pro ty starší. Výbava a třeba i oblečení se pak předávají od starších k mladším. Děti se musí smířit i s tím, že si rodiče nemohou dovolit posílat je na lyžařské výcviky a jiné školní kurzy a výlety. Na to prostě už nezbývá.
Přesto se zdá, že taková „úsporná opatření“ nikoho ve stmelené a fungující rodině nemrzí.