Hlavní obsah

Ročně se stěhuje čtvrt milionu lidí

Právo, Jiří Vavroň

Češi stěhování nemilují. Odhodlání opustit místo, kde dosud žili, najde podle poslední analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ) ročně okolo čtvrt milionu lidí. Poslední roky roste ochota stěhovat se do jiného města či obce spíše u žen.

Foto: Profimedia.cz

Do jiného města jsou častěji ochotny se přestěhovat ženy. (ilustrační foto)

Článek

Více než jejich mužské protějšky se stěhují zejména ženy ve věku 25 až 30 let a dále pak 70 let a více.

Celkově se ale v Česku stěhuje výrazně méně lidí než v západních zemích. Například ve Švédsku se podle Eurostatu v letech 2007 až 2012 stěhovalo 40 procent obyvatel a přes 30 procent evidovaly i Dánsko, Finsko či Spojené království. V celé EU se pak stěhovalo téměř 18 procent populace. Na to, že se Češi stěhují neradi, poukazují i zaměstnavatelé, kteří v současnosti s velkými obtížemi hledají kvalifikované pracovníky.

Potvrzují to i studie Centra pro výzkum veřejného mínění, podle nichž není ochotno přesídlit do jiného okresu či kraje 60 procent dotázaných.

Nejvíc se stěhují mladí lidé

Když už se přesto rozhodnou, nejčastěji se Češi stěhují mezi obcemi v rámci okresu (zhruba 45 procent), pak následuje mezikrajské stěhování (35 procent).

K nejvyšší intenzitě vnitřní migrace dochází v prvních letech života v době stěhování malých dětí s rodiči a následně ve věkové skupině 25 až 30 let v souvislosti se stěhováním za prací nebo s rodinou.

Rovněž ochota odejít za prací roste podle statistik u mladých lidí a vysokoškoláků. Starší generaci naopak ke stávajícímu bydlišti často přikovala privatizace bytů, nutnost splácet hypotéku i rodinné a sociální vazby.

Zájem o stěhování u mladých lidí posilují také ceny bytů ve velkých městech. Postavit si dům v menší obci vyjde někdy na polovinu ceny malého bytu v Praze či Brně.

Mladí Češi jsou navíc ochotnější stěhovat se či dojíždět za prací, pokud by odpovídající práci v novém bydlišti našla i partnerka a v okolí byla dobrá škola či školka. K větší ochotě stěhovat se by přispěla i větší nabídka cenově dostupných nájemních bytů.

Stěhování mezi okresy a kraji a zvyšování počtu obyvatel určitých lokalit ale může způsobit i řadu místních problémů. Vyrostou sice rychle nové domy, avšak chybí školka, parkoviště, silnice začnou být přetížené.

Středočeský kraj hraje prim

„Na krajské úrovni přibylo vnitřní migrací mezi roky 2005 a 2017 nejvíce obyvatel ve Středočeském kraji, konkrétně 130 tisíc. Moravskoslezský kraj naopak takto přišel o 39 tisíc obyvatel,“ řekl Roman Kurkin z ČSÚ.

Nejsilnější migrační proud byl mezi hlavním městem Prahou a Středočeským krajem, přičemž do Středočeského kraje se z Prahy vystěhovalo o téměř 100 tisíc obyvatel více, než se stěhovalo opačným směrem.

V případě meziobecního stěhování dominovaly proudy mezi velkými městy. Nejvýraznější byl ten mezi Brnem a Prahou. Z Brna se do hlavního města přestěhovalo více než 10 tisíc obyvatel, opačným směrem téměř čtyři tisíce.

Lidé se více stěhují do menších obcí v okolí velkých měst. Ve sledovaném období 2005 až 2017 více nových obyvatel obce získávaly obce do pěti tisíc obyvatel.

Podíl cizinců na vnitřním stěhování byl nejvyšší v letech 2007 až 2009, kdy se pohyboval okolo 17 procent. Na začátku a na konci nynějšího sledovaného období to bylo okolo osm procent. Nejvíce se mezi cizími státními příslušníky stěhovali Ukrajinci, Vietnamci a Slováci, kteří ale také patří mezi nejpočetnější skupiny cizinců žijících na našem území.

Nezanedbatelná část Čechů ale také dojíždí za prací. Takto v pohybu je podle statistiků pravidelně přes milion zaměstnanců. Vedle nich do škol všech typů pravidelně dojíždí 421 tisíc dětí a mladých. Do zahraničí vyjíždí pravidelně za prací podle dostupných údajů 38 tisíc Čechů a Češek.

Anketa

Kolikrát jste se v posledních deseti letech stěhoval/a?
Ani jednou
46,5 %
Jednou
19,6 %
Dvakrát
12,2 %
Třikrát
7,7 %
Vícekrát
14 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 542 čtenářů.

Výběr článků

Načítám