Rizikoví nemocní volají lékaře pozdě, covid je pak může zabít

„Že si lidé volají pomoc, až když je pozdě, je fakt,“ říká mluvčí FN Brno Veronika Plachá. „Nemoc je mnohem progresivnější, a jak vidíme na naší ne úplně zdravé, obézní společnosti, průběh je závažnější. Do toho přimícháme typickou českou popíračskou náturu a máme zaděláno na problém. To jsou ta vysoká čísla úmrtnosti,“ říká.

Jenže jakou radu stále ještě dostávají od svých praktiků nově nakažení? „Izolujte se, berte paralen nebo acylpyrin a ozvěte se, když budete cítit dušnost.“ Pravda, nespoléhají na to všichni. Někteří lékaři předepisují, nebo ještě častěji si sami nemocní seženou léky jako ivermektin nebo izoprinosin, které sice mají v lékařských kruzích hodně odpůrců, ale jsou bezpečné. Zatím také nebyl v Česku zaznamenán po jejich aplikaci žádný případ významnějších nepříznivých vedlejších účinků.

I když se nejvíc medializují případy úmrtí mladších lidí, nejhůře jsou na tom ti, kteří bez ohledu na věk trpí nejrůznějšími neduhy a chorobami, s nimiž sice léta žijí, ale po nakažení covidem jsou jejich vyhlídky na přežití dramaticky horší. Pro ně jsou určeny monoklonální protilátky bamlanivimab nebo REGN-CoV2, velmi drahé, ale spolehlivě účinné.

„Podáním monoklonálních protilátek se jeví, že se stav pacientů výrazně lepší, nedochází ke komplikacím. Když v tom budeme pokračovat, máme jedinečnou šanci to zastavit,“ věří zástupce zdravotnického náměstka FN Brno Petr Benda.

Šance tu je, ale jen šance. Podmínky pro podání těchto dvou léků byly stanoveny od počátku tak přísně, aby se dostalo na co nejméně pacientů. Převládala totiž obava, že se zakoupené dávky léků příliš rychle vyčerpají.

Právo od začátku března stále upozorňovalo, že zatímco léky leží ve skladech, přibývá nemocných na jipkách. Odborníci na ministerstvu zdravotnictví se nakonec rozhoupali a podmínky o Velikonocích zmírnili. Nejdůležitější bylo zrušení podmínky, že nárok na léčbu mají jen diabetici prvního typu.

Díky tomu se počet pacientů, kterým jsou podávány obě protilátky, postupně zvyšuje, ale pomalým tempem, v řádu desítek. K dispozici jsou přitom tisíce dávek a další tisíce ještě přijdou. Jedním z důvodů je, že i zmírněné podmínky jsou stále mnohem tvrdší než třeba v USA a i lhůta pro jejich podání je u nás o tři dny kratší, což snižuje mnohým lidem šance dostat se k lékům včas.

Hodně záleží i na pacientech. Ti, kteří patří mezi rizikové, se musí ozvat svému praktikovi už s prvními příznaky. Nesmí čekat, až se jejich stav zhorší.

„Pacienti se k nám zpravidla dostávají pozdě a většinou ve vážnějším zdravotním stavu,“ uvedl mluvčí Nemocnice Kyjov Filip Zdražil a připomněl, že v aplikaci brání přísná indikační kritéria a také to, že stav se může pacientovi dlouho jevit jako mírný. Pak už je na aplikaci monoklonálních protilátek pozdě.