Řidičák by mohli získat i lidé s mírným autismem, navrhuje ministerstvo

„Dle podnětu psychiatrické společnosti by lidé s poruchou autistického spektra bez poruch intelektu měli mít právo na individuální posouzení,“ navrhuje ministerstvo.

Dosud tuto možnost nemají, byť se o tom mluví řadu let.

„Navrhovaná změna byla provedena na základě podnětu odborné lékařské společnosti, kdy na základě vývoje medicínské vědy dochází k odlišnému pohledu na duševní onemocnění, která vylučují řízení motorového vozidla,“ zdůvodnil resort novelizaci vyhlášky.

Nově by mohli někteří lidé s Aspergerovým syndromem a lehkou demencí projít důkladným odborným vyšetřením lékaře, a pokud u nich dojde k závěru, že jejich nemoc nemá vliv na klíčové schopnosti k řízení, umožní jim požádat o řidičák a zapsat se do autoškoly.

„Pravidelná lékařská kontrola zdravotního stavu je podmínkou zdravotní způsobilosti,“ zdůrazňuje v návrhu ministerstvo.

V podobném režimu už někteří lidé s duševním onemocněním fungují, třeba ti s organicky podmíněnou poruchou osobnosti nebo poruchou chování.

Ministerstvo chce ale ve vyhlášce zároveň zpřísnit podmínky pro posuzování zdravotní způsobilosti v kategorii, která se bude těchto osob týkat. Kvůli bezpečnosti ostatních řidičů na silnici. V řidičském průkazu bude také možné pomocí takzvaných harmonizovaných kódů zaznamenat zdravotní omezení těchto řidičů a například omezit jízdu jen na vymezenou denní dobu.

„Dlouhodobě jsme usilovali o odstranění diskriminačního ustanovení z dotčené vyhlášky. Tedy, že lidé s pervazivní vývojovou poruchou, kam patří i autismus, nemohou řídit,“ řekla Novinkám výkonná ředitelka Národního ústavu pro autismus Magdalena Šubrt Thorová.

K vyhlášce, jak ale uvedla, měli připomínky, z nichž ministerstvo zohlednilo jen část. O změnu usilují od roku 2018.

V Česku se léčilo v roce 2017 s různou mírou poruchy autistického spektra přes 11 tisíc osob, od té doby počet nepochybně vzrostl. Největší podíl nemocných má takzvaný Aspergerův syndrom, který se projevuje například problémy v komunikaci, sociálních interakcích nebo emocemi. Tito lidé bývají zároveň nadprůměrně inteligentní.

Vedle důkladného vyšetření psychického stavu by mohl praktický lékař zájemce o řidičák odeslat i ke specialistovi, který by posoudil například reakční doby, odhalil případná další rizika nebo třeba doporučil, aby měl zkušený doprovod při řízení aspoň první rok po autoškole.

Projevy nemoci jsou velmi různorodé. Někteří nemocní se potýkají například s nadměrnou citlivostí k vnímání zrakových, zvukových či čichových podnětů. Objevuje se také agresivita, sebepoškozování, problémy s komunikací a v dětství neschopnost hrát si s vrstevníky, fixování na určité hračky a předměty či izolovanost.