Revanš za restituce? Církevní školy mají přijít o část dotací

V chystané novele školského zákona totiž navrhuje zrušení dotací na úhradu provozních nákladů těmto školám, což by státnímu rozpočtu mělo ušetřit zhruba sto miliónů korun ročně.

Takový krok ale vzbudil mezi církevními hodnostáři vlnu nevole. Podle informací Práva nemile zasáhl i do sobotní poutní mše na počest věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velehradě, kde biskupy zpráva o chystané novele zastihla. Lze předpokládat, že nápad narazí i u koaličních lidovců.

Ministerstvo svůj návrh, s nímž se Právo seznámilo, zdůvodňuje tím, že jde o srovnání pravidel pro církevní školy s financováním škol ostatních zřizovatelů, zejména obcí a krajů, kde náklady na provoz hradí právě zřizovatel.

Návrh je ale hlavně vzkazem ministerstva církvím: v rámci restitucí dostáváte od státu dvě miliardy korun ročně, tak si provozní náklady ve svých školách plaťte ze svého.

„Po proběhnuvším majetkovém vypořádání státu s církvemi odpadá důvod pro vyšší materiální podporu církevních škol a školských zařízení ze strany státu, resp. státní podpora ztrácí v tomto smyslu kompenzační funkce,“ zdůvodnil svůj postoj resort školství.

Na druhou stranu to ale má zajistit autonomii církví zřizovat své instituce nezávisle na státních orgánech.

„Domníváme se, že novela zákona, jak je připravena, je zcela mimo to, na čem jsme se s panem ministrem Chládkem dohodli,“ řekl v pondělí Právu generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Podle něj návrh staví na hlavu všechny principy, které u nás církevní školství má.

Ministr Chládek prostřednictvím své mluvčí Právu v pondělí jen stručně vzkázal, že debata o dalším financování církevních vzdělávacích institucí bude následovat.

Holub uvedl, že biskupové uplatní v rámci připomínkového řízení s novelou zásadní nesouhlas. „Církevní školství je školství, které se stará o sociálně slabé, není to výdělečná věc a v tomto okamžiku by to šlo proti základním právům lidí, kteří chtějí mít děti vychovávány v náboženské svobodě,“ prohlásil Holub.

Církve jsou zřizovateli více než stovky základních, středních i vyšších odborných škol a není přitom vyloučeno, že v případě snížení dotací budou některé muset být zavřeny.

To připouští i ministerstvo školství, podle kterého někteří zřizovatelé nebudou schopni nést finanční náklady na provoz škol. Zejména v případě zařízení poskytujících vzdělání dětem a žákům s těžkým zdravotním postižením, které neumožňuje vybírat školné, to může být problém.

Na to také Holub upozornil. „Vidíme zde naprosto zásadní disproporci v tom, že jsme vyzýváni soc. dem. k tomu, abychom přispívali na věci, které jsou ve prospěch celé společnosti. Na druhou stranu tam, kde to konáme, je nám to, co je ostatním školám vlastní, upíráno,“ uvedl generální sekretář biskupů. Holub věří, že se podaří podobu novely ještě zvrátit.

„Stále chovám hlubokou naději, že soc. dem. není populistická strana. Byli jsme vždy ujišťováni, že nejsou, a my důvěřujeme tomu, co nám druzí říkají,“ dodal Holub s tím, že se budou snažit vysvětlovat nesmyslnost návrhu všem, kdo o to projeví zájem.

Podle představ ministerstva školství by napříště měly církevní, ale také soukromé školy, jich se novela rovněž týká, dostávat nadále od státu peníze na učebnice, učební pomůcky a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Stát bude dál přispívat i na platy učitelů v těchto školách a na další výdaje spojené s pracovněprávními vztahy.

„Nová právní úprava stanoví stejný okruh výdajů, které jsou hrazeny ze státního rozpočtu jak v případě činnosti škol zřizovaných obcemi, svazky obcí, nebo kraji, tak škol soukromých nebo zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi,“ uvedl resort školství.

Chládek přitom na schválení novely spěchá. Rád by ji sfoukl v tzv. zrychleném řízení v rámci jediného čtení ve Sněmovně. S tím se ale nejspíš bude muset rozloučit, protože se předpokládá poslanecké veto pravicové opozice, která s podobnými návrhy nesouhlasí.

Církevní školy, stejně jako veřejné a částečně také soukromé, dostávají od státu na základě republikových normativů vyhlašovaných ministerstvem školství peníze na žáka. Třeba na dítě v mateřské škole je to letos 39 235 korun ročně, v základní škole 50 423 korun, na žáka ve věku 15 až 18 let činí dotace 58 313 Kč a ve věku 19–21 let je to 49 755 korun.

Pouze církevní školy ale dostávají stoprocentní dotaci, soukromé získávají 60 až 80 procent daného normativu a veřejné mohou dostat víc, ale i méně, protože peníze získávají prostřednictvím krajů, které mohou dotace přerozdělit podle svého uvážení.

Církevním školám platí stát také provoz, ale na rozdíl od veřejných smí vybírat školné, byť to dělají jen některé. Sumy jsou často v řádech několika tisíc korun ročně.