Restituce udělají z církve největšího majitele půdy. A to té nejlukrativnější

Mnoho parcel je v nejcennějších územích, kde se už bohatě staví nebo jde o místa, na něž si dělají zálusk developeři. Dosud nejvíc pozemků ovládá Agrofert Holding Andreje Babiše, který vlastní nebo si pronajímá 57 tisíc hektarů půdy.

Nějaký pozemek církev získá skoro v každé vsi a městě. Podle seznamu, který zveřejnilo ministerstvo kultury, církev bude zřejmě žádat i stovky hektarů v Praze a jejím nejbližším okolí a v dalších lukrativních místech republiky. Třeba v lázních (Mariánské Lázně, Poděbrady) nebo v Českém Krumlově, který je jedním z nejčastějších cílů zahraničních turistů.

Např. v pražských Ďáblicích církevní řády měly 413 hektarů půdy, v Břevnově 41,3 hektaru, ve Slivenci 54,8 hektaru, v Řepích 49,3 hektaru či v Hloubětíně 123,9 hektaru. Většinou jde o ornou půdu nebo zahrady, pokud by se ale z pozemků staly stavební parcely, jejich hodnota by šla do miliard korun. Např. metr stavební parcely v Ďáblicích lze pořídit za pět tisíc korun.

Přes tisíc hektarů by se církvi mohlo vrátit i v nejbližším okolí Prahy, v místech, kde se bujně staví. V Horoměřicích bylo církevních 151 hektarů, v Dobřichovicích 707 hektarů, v Úněticích 100 hektarů, ve Zvoli 109 hektarů a ve Lhotě u Dolních Břežan 290 hektarů.

Tisíce (4386) hektarů lesa by mohlo ostravsko-opavské biskupství získat v Čeladné, které se přezdívá „beskydské Beverly Hills“, protože tu v blízkosti obrovského golfového hřiště vyrostla honosná miliardářská sídla, vily a luxusní hotely.

Zákon o církevních restitucích ještě nebyl definitivně schválen, ale úřady a církve se již pilně připravují na přesun majetku. Katastrální úřad už chystá speciální počítačový program, díky němuž lze zjistit, který státní majetek by bylo možné církvím vydat.

Církve, hlavně katolická, v roce 1948 podle odhadů vlastnily 72 tisíc hektarů zemědělské půdy.

Část ale postupem let přešla na fyzické osoby, obce a kraje. Tyto subjekty majetek vydávat podle zákona nebudou.

Pozemkový fond, který spravuje státní půdu určenou restituentům, proto církvím blokuje „jen“ 49 tisíc hektarů půdy. Ale ani to církve nemusí dostat.

„To, co blokujeme, není to samé, co se bude církvím vydávat. Existuje hrubý odhad, že se vrátí ještě o dvacet tisíc hektarů méně,“ sdělil Právu náměstek ředitele Pozemkového fondu Petr Šťovíček. Církve, v drtivé většině katolická, mohou tedy dostat zhruba 30 tisíc hektarů.

Důvodem je, že historický majetek církví byl v pozemkových mapách zakreslen jinak, než je tomu dnes v katastru. „Původní majetek může být proto veden pod čísly různých pozemků, na nichž část je církevní a část není. A my to blokujeme jako celek,“ poznamenal Šťovíček.

Český úřad zeměměřický a katastrální začal připravovat seznam půdy, kterou lze vrátit. Podle šéfa úřadu Karla Večeřeho nemohli tento seznam vyhotovit dříve, než se z návrhu zákona dozvěděli, od koho budou moci církve majetek žádat zpět.

„Bez přesně stanovených podmínek by seznam vznikal jen podle libovůle nějakého úředníka. Znamenalo by to asi tak na rok si dát pauzu na sestavování seznamu,“ řekl Právu Večeře.

V případě lesů je situace jiná. Církve vlastnily zhruba 181 tisíc hektarů lesů a podle odhadů dostanou zpět až 150 tisíc hektarů. Důvodem je to, že velká většina lesů zůstala po celou dobu v rukou státu.