Restituce církví. Stát má hotovo, potí se soudy

Podle zprávy, kterou každoročně předkládá vládě ministerstvo kultury (MK), úřadům zůstává z více než deseti tisíc výzev projednat pouze 44, které se týkají 218 položek. Těch bylo původně 176 tisíc. Šlo především o pozemky, lesy, rybníky, zemědělské i nezemědělské budovy, ale i o umělecká díla, nábytek, knihy a písemnosti apod.

Hlavní tíže dokončit celý proces, který začal schválením zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi na sklonku roku 2012, leží nyní na soudech. Jednání se táhnou roky, jde o složité dokazování a dohledávání dokumentů v pozemkových knihách či v katastru nemovitostí, obě strany se odvolávají, některé kauzy skončily až u Ústavního soudu.

Do konce loňského roku ukončily české soudy 2775 sporů. Během roku 2020 to bylo podle výkazu MK 241 kauz. Celkem ministerstvo kultury evidovalo 4053 takových sporů, během loňska jich 103 přibylo. Plyne to z přehledu, který Právo získalo.

Nejvíce sporů registruje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten figuruje v 1470 kauzách. Následuje ho Státní pozemkový úřad s 1226 spory. Na Lesy ČR mířilo 461 žalob.

Nejčastěji se na soudy obrátily se svými požadavky římskokatolické řády a farnosti. O svůj majetek, kde nedošlo k dohodě, se soudí také např. Arcibiskupství olomoucké a pražské. Majetek, který požadují, je po celém Česku.

Podle výkazu z ukončených jednání zatím vycházejí vítězně převážně státní orgány. Například ve sporech o majetek po Státním pozemkovém úřadu církve uspěly zatím pouze ve 163 rozhodnutých případech.

U žalob na Lesy ČR se církve domohly majetku jen v 82 sporech. Některá řízení byla ukončena smírem, jiné žaloby samy církve stáhly nebo soud řízení zastavil. Část sporů je teprve u první soudní instance.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který zprávu vládě předkládá, se netají rozčarováním. „Před lety, když se jednalo o formě vyrovnání státu s církvemi, jsme s navrženým řešením nesouhlasili. Byli jsme brutálně přehlasováni. Teď se ukazuje, že jsme měli pravdu my, a nikoli ti, kdo tvrdili, že tím to skončí, že církev bude akceptovat nabídnuté velkorysé řešení a k žádným přím o majetek nebude docházet,“ řekl Právu.

Podle něho tím, že se nepřihlíželo k tomu, jak byly odškodňovány jiné skupiny obyvatelstva, se vytváří nové nespravedlnosti. „To, že se vyňala jedna skupina a po letech byla dramaticky masivněji odškodněna, nám již tehdy nepřipadalo fér,“ podotkl Zaorálek.

Jak dodal, současný stav, kdy soudních sporů přibývá, je smutným výsledkem tehdejšího rozhodnutí parlamentu. „To jen potvrzuje, že náš nesouhlas byl oprávněný a na sílu prosazené řešení je sporné.

Spory neustaly, naopak přibývají, a argument, že žádné žaloby nebudou, byl omyl těch, kdo hlasovali pro zákon,“ dodal ministr.