Řeku Doubravu má zkrotit suchý poldr. Dál by pustil maximálně dvacetiletou vodu

„Naše sousedy voda vyplavila, museli odejít z domu, my jsme měli půl metru vody na dvorku, dosahovala až po schody. Dovnitř se naštěstí nedostala, jen se pak objevila vlhkost v kuchyni,“ líčila Novinkám pár týdnů po opadnutí vody obyvatelka Bílku Emily Kadlecová.

Na rozdíl od sousedů přečkala povodeň bez evakuace. „Když se postaví nějaké protipovodňové opatření, proti určitě nebudu. Asi by se to vyplatilo, letos tady voda hrozila už dvakrát,“ argumentuje.

Řeka Doubrava, která jen o pár kilometrů dál proudí turisty hojně navštěvovanou přírodní rezervací, se tady dostala až na třetí povodňový stupeň a podle místních překonala i památné povodně z roku 1997.

V Podoubraví se hned znovu rozproudila diskuse o vybudování suchého poldru. „Kdyby už tady byl poldr, o němž se mluví dvacet let, nemuseli bychom spoustu věcí řešit,“ míní Ondřej Kozub (ODS), starosta Chotěboře, pod níž patří i místní část Bílek.

V sousedním Sobíňově už pro to udělali maximum, i když se jich velká voda díky poloze vesnice paradoxně netýká. Poldr má vzniknout v jejich katastru na místě bývalého rybníka na ploše zhruba sedmi hektarů.

„Dokončili jsme pozemkové úpravy ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem, pro vlastní stavbu jsou připravené. Ještě řešíme rozsah záplavového území a věcná břemena,“ vysvětluje nezávislý starosta Sobíňova Miloš Starý.

Vedení obce už změnilo územní plán a připravilo projekt pro územní řízení. „Ten jsme předali státu, pozemkový úřad dokončuje projekt pro stavební povolení s firmou, kterou vysoutěžil. To už jde mimo obec,“ zmiňuje Starý.

Podle něj nejde jen o ochranu proti povodním, ale i o revitalizaci řeky. „Chceme zadržet vodu v krajině, navíc by to mělo pomoci obcím dál po proudu řeky tím, že voda nebude škodit. Součástí poldru jsou i tři tůně, chceme nechat řeku zase meandrovat. V osmdesátých letech tady totiž udělali meliorace a tok Doubravy narovnali a voda odtud rychle odtéká,“ poukazuje starosta Starý.

„Řeka je tady nesmyslně regulovaná, klasické meandry tam nejsou,“ přitakává jeho chotěbořský kolega Kozub. Podle něj by si poldr poradil i s tisíciletou vodou. „Zaplaví se území, hráz pustí zhruba dvacetiletou vodu a pak se poldr zase postupně vypustí,“ vysvětluje.

Podle mluvčí Státního pozemkového úřadu (SPÚ) se jedná o vodohospodářský projekt, jehož hodnota se odhaduje na zhruba 106 milionů korun.

„Pobočka prováděcí projektovou dokumentaci pro vypracování vodohospodářského opatření převzala 30. srpna 2024. Dne 15. září bylo dokončeno biologické hodnocení, na které je vázáno vyjádření odboru životního prostředí. Jakmile budou dokompletována všechna potřebná vyjádření dotčených orgánů státní správy, bude podána žádost o povolení záměru,“ uvedla mluvčí Petra Kazdová. Pak se bude čekat na vydání stavebního povolení a zajištění financí.

Voda v polovině září zatopila v Bílku několik stavení, další nemovitosti ohrozila dál po proudu řeky v Libici a v Jeřišně, u Malče byla neprůjezdná silnice.