Článek
Představte si, že byste se koupali nebo lyžovali s poslanci. A to ne anonymně u moře a na horách, nýbrž ve vyhrazeném parlamentním areálu. Není to science fiction, ale možnost, jak uchránit drahé areály, které daňoví poplatníci milióny dotují, zatímco poslanci se v nich i s rodinami rekreují za hubičku.
„Chodit po chodbách a zhasínat světla, jako to dělala ministryně Kovářová, nebudu, tudy cesta k hlavním úsporám nevede. Nebudu ani kontrolovat, kolik provolají poslanci či pracovníci Sněmovny, ale určitě si nechám ve spolupráci s kancléřem udělat vnitřní ekonomický audit celé Sněmovny,“ řekla Právu nová šéfka Sněmovny Miroslava Němcová.
Denní plná penze za 241 korun
Ta se v této souvislosti nedávno nechala slyšet v MfD, že bude třeba vyřešit i osud sněmovních rekreačních a školicích zařízení v Lipnici nad Sázavou a v Harrachově.
Nejsou právě tato střediska v atraktivních lokalitách těmi hledanými černými dírami? Faktem je, že na jejich provoz stát doplácí ročně více než pět miliónů korun. A tak kritikům v žaludku leží především fakt, že příjemci této dotace jsou i poslanci, které denní plná penze pro ně vyjde na 241 korun. Což ostře kontrastuje s cenami za nocleh v okolí i jinde.
Němcová vidí dvě možná řešení. „Měly by vzniknout dvě kategorie hostů – poslanci, kteří si budou platit plné náhrady pobytu, a zaměstnanci, kterým se na pobyt i nadále přispěje z Fondu kulturních a sociálních potřeb. Druhá možnost je zařízení prodat. Jen nevím, zda je to dobré teď, kdy se propadl trh s nemovitostmi. Za korunu rozhodně prodávat nebudeme,“ prohlásila.
Ani jedno není v její kompetenci. „Rozhodnout musí kancléř Sněmovny po doporučení poslanecké komise,“ dodala Němcová.
Problém je ten, že komise sice již byla ustavena, ale ještě nemá předsedu, takže ji nemá kdo svolat.
Otevřou dveře veřejnosti?
Jeden z jejích členů, Boris Šťastný (ODS), vidí ještě třetí možnost: „Zařízení musejí pracovat s vyrovnaným rozpočtem, stát na nich nesmí prodělávat. Byl bych pro to, nastavit ceny pro klienty a hosty tak, aby zařízení byla ekonomicky soběstačná. To by znamenalo nejen zdražení, ale i částečné otevření komerční klientele,“ řekl Právu Šťastný.
On i další členka komise Milada Halíková (KSČM) připomněli, že obdobná zařízení má pro své zaměstnance hodně velkých podniků, takže proč by je neměla mít i Sněmovna? Obdobná zařízení navíc mají také další státní orgány – armáda, vnitro, ministerstva. Oba politici si ale definitivní stanovisko udělají, až si prostudují ekonomickou situaci parlamentních středisek.
Bez doporučení poslanců se kancléř Petr Kynštetr neobejde. „Nemohu nic rozhodnout sám o sobě. Dostanu-li od vedení Sněmovny pokyn, pak mohu začít jednat. Na to jsou zákonem daná pravidla a já musím dostat doporučení od poslanecké komise,“ uvedl kancléř.
Podle něho jsou střediska využívána ze 70 procent, slouží nejen poslancům, ale i 350 zaměstnancům Sněmovny, jezdí tam jednat výbory, kluby, služeb využívá i Senát a další státní úřady.
Bývalou zaměstnankyní, která se rekreovala v harrachovské vile, je i nynější poslankyně a členka komise, která bude rozhodovat, véčkařka Kristýna Kočí. Její názor je jednoznačný: Prodat. „Není důvod, proč by poslanci měli těžit z něčeho podobného,“ řekla Právu.
Přesně opačného názoru je Jaroslav Krákora (ČSSD), který jezdí odpočívat na Lipnici. „Prodat objekt, do kterého bylo vloženo skoro sto miliónů na rekonstrukci, by bylo teď neekonomické,“ prohlásil. „Souhlasím, ať se tam ceny zvýší dvakrát, třikrát... Já tam budu stejně jezdit,“ dodal.
Začne boj s papíry
Lipnické středisko s tenisovými kurty a krytým bazénem, který činí zdejší pobyt luxusním, je uprostřed krásné krajiny na kraji obce, kde se narodil Švejkův „rodič“ Jaroslav Hašek. Dům, jehož hlavní budova má nyní 40 lůžek, postavil kdysi továrník Škoda pro rekreaci svých zaměstnanců. Později areál sloužil jako léčebna pro děti s ortopedickými vadami či jako léčebna dlouhodobě nemocných.
Parlament objekt v rozsáhlé zahradě v nepříliš dobrém stavu získal bezúplatně od havlíčkobrodského okresu v roce 1996 a vložil do něho přes 90 miliónů korun. Dnes by taková investice možná již nebyla. Podle Němcové komora neplánuje žádné velké investice ani nákupy, jen musí dobře pečovat o historické budovy, které jsou jejím sídlem, aby za deset let nebylo do nich nutné vkládat mnohem víc.
Kde ale Němcová vidí velkou možnost, je omezení papírování. „Když vezmete jen státní rozpočet, který váží dvě kila, na výšku má půl metru a je ho nutné namnožit minimálně 200krát, tedy pro každého poslance, tak to je už nějaký stoh papíru,“ uvedla Němcová.
Řešením by podle ní bylo, kdyby se přešlo na legislativní proces výhradně v elektronické podobě.
„Když jsme se o tom bavili již dříve, narazili jsme na zásadní otázku, která motá hlavy právníkům – jaká verze by byla tím originálem zákona, který je směrodatný,“ upozornila Němcová na moment, na kterém se už jednou nápad zasekl. Přesto věří, že se podaří dohoda se všemi institucemi, aby zákony nelétaly mezi nimi na papíře, ale jen po síti.