Článek
Migranti míří na Kanárské ostrovy kromě jiného přes Mauritánii, kam ve středu zamířil na svoji první zahraniční cestu eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela. Jedním z jeho úkolů je právě krotit nelegální migraci výměnou za ekonomické benefity pro africké státy.
„Mauritánie je země, která se potýká s migračními problémy a je do určité míry jakousi tranzitní zemí pro migranty, kteří směřují primárně na Kanárské ostrovy,“ uvedl český eurokomisař.
V Mauritánii bude otevírat jedno z datových center, na jehož výstavbě se podílela Evropská unie. Když zde byla v únoru předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, slíbila zemi podporu ve výši 200 milionů eur, tedy přes pět miliard korun.
Jedním z cílů Unie je, aby Mauritánie měla funkční bezpečnostní složky a pobřežní stráž a mohla tak bránit migrantům ve vyplutí.
Na Kanárské ostrovy zamířilo letos o 19 procent více nelegálních migrantů než loni. „V listopadu to byla nejvytíženější migrační trasa v Evropě s více než 7600 příchody,“ uvádí nově zveřejněná zpráva Frontexu. Nejčastěji tudy cestovali Malijci, Senegalci a Maročané.
Celková čísla nelegálních příchodů se přitom daří snižovat, proti loňsku klesla o 40 procent na 220 tisíc. Největší pokles nastal na takzvané centrální středomořské trase, tedy ze severu Afriky do Itálie, nelegálních migrantů tudy dorazilo za prvních 11 měsíců roku o 59 procent méně než loni, konkrétně 62 tisíc.
Pomohla dohoda s Tuniskem
„Nejvíce pomohla dohoda uzavřená mezi Evropskou unií a Tuniskem. Ukazuje se, že je to efektivnější cesta než například pokusy Itálie v Albánii,“ uvedl Viktor Daněk z Institutu pro evropskou politiku Europeum.
Itálie se snažila převážet migranty zadržené na moři do Albánie a azylové řízení s nimi provádět tam, ve většině případů je chtěla vracet zpět do Afriky, narazila však u italských soudů.
Aktuální statistika migrace Frontexu
Unie už uzavřela dohodu také s Egyptem, chystá se podepsat smlouvy s Jordánském a Marokem. Daněk uvedl, že pokud mají být africké země aktivnější v zadržování nelegální migrace, bude to Unii něco stát. Právě Síkela má přitom na starost rozvojovou pomoc Africe.
Velkým otazníkem zůstává situace v Sýrii, kde se zhroutil Asadův režim, a jedním z možných scénářů je i nová migrační vlna směrem do Unie. Jak řekl Síkela Novinkám, i situace v Sýrii se jeho portfolia dotýká, byť zprostředkovaně.
„Geopoliticky to znamená výrazné oslabení Ruska,“ řekl o Asadově konci eurokomisař. Jedním z hlavních problémů africké oblasti Sahelu a primárně Mali je podle Síkely přítomnost ruských žoldnéřských skupin a jejich spolupráce s tamními režimy. „Mali je jedním z hlavních zdrojů migrace do Evropy, společně s Mauritánií,“ uvedl eurokomisař. Pokud by ruský vliv celosvětově oslabil, mohl by tím v Africe otevřít dveře Evropské unii a její pomoci.
Síkela má pod sebou jako eurokomisař investiční iniciativu Global Gateway (Globální brána), Evropská unie počítá se zajištěním investic až 300 miliard eur, tedy 7,6 bilionu korun, do infrastruktury v rozvíjejících se zemích, vedle Afriky také v Indii, Latinské Americe a Tichomoří.
