Rekordní počty migrantů míří do EU přes Kanárské ostrovy. Síkela to chce zarazit

Migranti míří na Kanárské ostrovy kromě jiného přes Mauritánii, kam ve středu zamířil na svoji první zahraniční cestu eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela. Jedním z jeho úkolů je právě krotit nelegální migraci výměnou za ekonomické benefity pro africké státy.

„Mauritánie je země, která se potýká s migračními problémy a je do určité míry jakousi tranzitní zemí pro migranty, kteří směřují primárně na Kanárské ostrovy,“ uvedl český eurokomisař.

V Mauritánii bude otevírat jedno z datových center, na jehož výstavbě se podílela Evropská unie. Když zde byla v únoru předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, slíbila zemi podporu ve výši 200 milionů eur, tedy přes pět miliard korun.

Jedním z cílů Unie je, aby Mauritánie měla funkční bezpečnostní složky a pobřežní stráž a mohla tak bránit migrantům ve vyplutí.

Na Kanárské ostrovy zamířilo letos o 19 procent více nelegálních migrantů než loni. „V listopadu to byla nejvytíženější migrační trasa v Evropě s více než 7600 příchody,“ uvádí nově zveřejněná zpráva Frontexu. Nejčastěji tudy cestovali Malijci, Senegalci a Maročané.

Celková čísla nelegálních příchodů se přitom daří snižovat, proti loňsku klesla o 40 procent na 220 tisíc. Největší pokles nastal na takzvané centrální středomořské trase, tedy ze severu Afriky do Itálie, nelegálních migrantů tudy dorazilo za prvních 11 měsíců roku o 59 procent méně než loni, konkrétně 62 tisíc.

„Nejvíce pomohla dohoda uzavřená mezi Evropskou unií a Tuniskem. Ukazuje se, že je to efektivnější cesta než například pokusy Itálie v Albánii,“ uvedl Viktor Daněk z Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Itálie se snažila převážet migranty zadržené na moři do Albánie a azylové řízení s nimi provádět tam, ve většině případů je chtěla vracet zpět do Afriky, narazila však u italských soudů.

Unie už uzavřela dohodu také s Egyptem, chystá se podepsat smlouvy s Jordánském a Marokem. Daněk uvedl, že pokud mají být africké země aktivnější v zadržování nelegální migrace, bude to Unii něco stát. Právě Síkela má přitom na starost rozvojovou pomoc Africe.

Velkým otazníkem zůstává situace v Sýrii, kde se zhroutil Asadův režim, a jedním z možných scénářů je i nová migrační vlna směrem do Unie. Jak řekl Síkela Novinkám, i situace v Sýrii se jeho portfolia dotýká, byť zprostředkovaně.

„Geopoliticky to znamená výrazné oslabení Ruska,“ řekl o Asadově konci eurokomisař. Jedním z hlavních problémů africké oblasti Sahelu a primárně Mali je podle Síkely přítomnost ruských žoldnéřských skupin a jejich spolupráce s tamními režimy. „Mali je jedním z hlavních zdrojů migrace do Evropy, společně s Mauritánií,“ uvedl eurokomisař. Pokud by ruský vliv celosvětově oslabil, mohl by tím v Africe otevřít dveře Evropské unii a její pomoci.

Síkela má pod sebou jako eurokomisař investiční iniciativu Global Gateway (Globální brána), Evropská unie počítá se zajištěním investic až 300 miliard eur, tedy 7,6 bilionu korun, do infrastruktury v rozvíjejících se zemích, vedle Afriky také v Indii, Latinské Americe a Tichomoří.