Článek
„Kamarádka mojí dcery měla holčičku, která tehdy onemocněla rakovinou. Znali jsme ji od narození, tak jsme se i s dcerou rozhodly darovat krevní plazmu. Holčička se z nemoci léčila celý život, ale loni bohužel zemřela, bylo jí osm. Dost nás to všechny vzalo,“ svěřila se paní Janečková Právu se smutným příběhem, který ji na cestu pravidelné dárkyně nasměroval.
Dnes chodí dvakrát měsíčně darovat krevní plazmu, která se používá především při výrobě důležitých léků.
Ve stáří se stará o nemohoucího syna i manželku. Dary čtenářů Novinek dávají rodině naději na lepší život
A to zejména pro lidi s onkologickým onemocněním, ale i pro pacienty se závažným onemocněním imunitního systému, k léčbě šokových stavů a popálenin. Používá se i k léčbě lidí s poruchou srážlivosti krve.
V Česku je takových dárců zhruba 120 tisíc, vhodní adepti se stále hledají. Krevní plazmu může dávat každý ve věku 18–65 let, prvodárci musí být méně než šedesát. „Pokud mi to zdraví dovolí, zbývající dva roky chci ještě určitě plazmu dávat,“ řekla paní Janečková.
Odměna za darování je dána zákonem a její výše dělá pět procent z minimální mzdy, která teď činí 15 200 korun. Všechna odběrová centra tak dárcům platí 700 korun za odběr, který je možný jednou za dva týdny, tedy dvakrát do měsíce. „Darovat chodí vesměs mladí lidé. Patřím mezi nejstarší, lidi mého věku v odběrovém centru moc nevídám,“ řekla dárkyně Právu.
Třináctileté Markétě v boji s rakovinou pomohla i paruka
Odběr není podle slov paní Janečkové nepříjemný, jen injekční stříkačka je trochu větší než standardní jehly na odběr krve. Celou proceduru bere jako rituál a vždy se na ni těší.
„Vždycky když jdu na sál, musím projít lékařskou kontrolou, ptají se na můj zdravotní stav, měří mi teplotu a kontrolují krevní tlak. Na sále mi pak zkontrolují i krevní obraz. Samotný odběr trvá většinou kolem čtyřiceti minut,“ řekla Právu paní Vlasta.
Test na covid nevyžadují
„Jakékoliv onemocnění bych musela hlásit, například po braní antibiotik bych nemohla dávat plazmu měsíc,“ dodala. Nemocní plazmu dávat nemůžou, stejně jako lidé, kteří si v posledním půlroce nechali udělat tetování či piercing.
Výzkumníci objevili novou roli krevních buněk. Může pomoci při transplantaci kostní dřeně
S darováním musí počkat i ti, kteří zrovna absolvovali očkování proti covidu. Na stránkách společnosti Cara Plasma se uvádí, že v případě mRNA vakcín (Pfizer, Moderna) může dárce na odběr nejdříve za týden po očkování každou dávkou, u vektorových vakcín (AstraZeneca, Johnson & Johnson) je to minimálně 28 dní.
Při nástupu covidové pandemie se odběr plazmy na čas zadrhl. „Všichni nad šedesát let byli tehdy označeni jako riziková skupina a nemohli jsme nějaký čas dávat. Především se nevědělo, jestli starší lidé budou zvládat odběr plazmy s rouškou,“ řekla paní Janečková.
Nyní musí mít při odběru respirátor, ale negativní test na covid po ní zatím v odběrovém centru nikdo nevyžadoval. Dárci však musí pokaždé podepsat vstupní dotazník, ve kterém potvrzují i svou bezinfekčnost. „Musíme si vždy dezinfikovat ruce,“ uvedla.
Přijďte darovat krev, prosí nemocnice. Zásoby docházejí, hrozí odkládání operací
Při darování krevní plazmy je rovněž nutné dodržet stravovací režim. Den před odběrem se doporučuje vypít aspoň tři litry tekutin a v den odběru dva litry. Před darováním se nedoporučuje jíst maso, tučná a smažená jídla. Nepřípustná jsou rovněž vejce, sladkosti, káva a alkohol.